Géniové přehled
Jaime Bayly
Géniové Jaimeho Baylyho nabízí strhující a intimní zobrazení rivality mezi dvěma literárními velikány Latinské Ameriky, Mariem Vargasem Llosou a Gabrielem Garcíou Márquezem. Román, odehrávající se na pozadí bouřlivých sedmdesátých let, obratně zkoumá složitý a nestálý vztah mezi těmito laureáty Nobelovy ceny a odhaluje vášeň, závist a zradu, které nakonec vedly k jejich nechvalně proslulému rozbratření. Baylyho vyprávění je bohaté na historický a kulturní kontext a mísí fakta s fikcí, aby odhalilo tajemství legendárního úderu, který ukončil jejich přátelství, momentu, který fascinuje literární svět po celá desetiletí. S bystrým vtipem a jemným smyslem pro detail zve Bayly čtenáře do exkluzivního světa literárních legend a nabízí nový pohled na příběh o rivalitě, který přesahuje psané slovo.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Géniové. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Nenechte se odradit příšernou obálkou, bez ní ta kniha vypadá líp a obsah je naštěstí moc dobrý! Pro milovníky literatury, zejména té latinskoamerické a zejména dvou jejích velikánů, nositelů Nobelovy ceny za literaturu Gabriela Garcíi Márqueze (1927–2014) a Maria Vargase Llosy (*1936), je kniha peruánského spisovatele Jaime Baylyho Géniové (2023) ovšem lahůdka. Nejde o literaturu faktu, ale o čtivý a místy i velmi vtipný román, v němž autor mísí fakta s fikcí. Měl jsem z toho obavy, ale výsledek je příjemný a podle románu se dokonce natáčí seriál!
Román se odehrává v 60. a 70. letech a vrcholí v roce 1976, kdy se přátelé a literární rivalové García Márquez a Vargas Llosa, v té době již světově proslulí spisovatelé, rozkmotří, když Vargas Llosa v Mexiku udeří Garcíu Márqueze pěstí do obličeje a vykřikne: "To máš za to, co jsi udělal Patricii!" Patricia byla druhá manželka Vargase Llosy. Tato událost vešla do dějin, ale co za ní doopravdy stálo, je předmětem spekulací. A to, co si Bayly domyslel ve své knize, je docela věrohodné...
Vyprávění se od úvodní rány pěstí vrací do minulosti Gabriela a Maria a postupně se odhaluje, jaký byl jejich vztah a proč pak skončil. O devět let mladší Mario se proslavil dřív než Gabo romány Město a psi (1963) a Zelený dům (1966), ale Gabo pak Maria zastínil svým veledílem Sto roků samoty (1967). Mario o tomto proslulém bestselleru dokonce napsal knižní esej Příběh bohovraždy. Ač tedy rivalové se společnou agentkou Carmen Balcells, byli i přáteli, v Barceloně dokonce bydleli nějaký čas kousek od sebe. Jak známo, Vargas Llosa se kdysi nejprve oženil se svou nepokrevní tetou Julií a pak se svou sestřenicí Patricií. Jejich manželství ale prochází krizí, zatímco naopak Gabriel je věrný své Mercedes. V knize vystupuje i celá řada dalších slavných spisovatelů a umělců, jsme svědky toho, jak Mario natáčí adaptaci svého románu Pantaleón a jeho ženská rota, jak se zamiluje do jiné ženy, jak je sobecký, protože psaní je u něj na prvním místě, jak nenávidí svého tyranského otce. Naopak Gabriel si dovede užívat života, ale také neochvějně podporuje Fidela Castra. A já jsem knihu přečetl s velikou chutí!
Související novinky (1)
Prostě já, Bouře a běs a další knižní novinky (41. týden)
06.10.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Géniové v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 2x |
| v Knihotéce | 3x |
| v Chystám se číst | 13x |
| v Chci si koupit | 6x |
Géniové
Knihu jsem si chtěl přečíst hlavně proto, že mám oba autory rád, ale obstojí i sama o sobě. Je totiž poměrně dost zábavná, obsahuje prvky frašky a často jsem při čtení myslel na to, že je ten název knihy částečně ironický. Není to ten typ románu, který se klaní modlám, ani to není suché vršení faktů.
Zajímavé je, že Bayly, který je Peruánec, jako by měl menší slitování s Vargasem Llosou, kterého zajímají jen ženy a literatura, zatímco vlastní děti zanedbává, vzal si nejprve svoji tetu a pak sestřenici (takže máma té druhé byla nejprve jeho švagrová a pak tchýně) atp. Naopak Garcíu Márqueze autor šetří – ten z každé situace vychází víceméně v dobrém světle. Zároveň je třeba říct, že je většina faktů nejspíš pravdivá a že si autor dění domýšlí hlavně v případě řetězce událostí, jež předcházely oné ráně, která vnesla mezi autory celoživotní rozkol.
V ději se mihnou i další latinsko-američtí autoři a dokonce Praha s Milanem Kunderou, kterého García Márquez (jak známo) navštívil při své cestě po Východním bloku. Také není nouze o diktátory (chtělo by se říct: jak jinak), herečky, literární agentky, děj se odehrává v Limě, v Barceloně, v Londýně, Mexico City...
Kniha mě bavila a nebál bych se ji doporučit, zvlášť při oblibě jihoamerické literatury, knih o spisovatelích nebo lehce ztřeštěných situací, jaké přináší život. Zarazila mě snad jen obálka, proč je tam García Márquez mladý a Vargas Llosa starý, když ve skutečnosti byl první z nich starší, a také bych v podtitulu nepsal o facce, ale to jsou detaily, kterými by bylo škoda se nechat odradit.