Gerbešín a hezouni přehled

25.11.2024

Ke knížkám Ivanky Deváté mě přivedla babička, autorčina vrstevnice, už před více než čtvrtstoletím. Nebylo mi ještě ani osmnáct a už jsem četla Všechny mé domovy, Rodinný podnik nebo moji nejoblíbenější a později mnohokrát zopakovanou Lázeňskou kúru. Dodnes máme v knihovničce pěknou řádku Ivanek.
Bohužel Ivančiny nové knihy otvírám se stále větší tísní, zda v nich vůbec najdu ten laskavý humor a cit pro jazyk, který si pamatuji z 90. let. V "gerbešínu" jsem se tedy nedočkala.
Jednotlivé kapitoly se jmenují podle částí garderoby, které paní Devátá ve svém šatníku mívala. Já bych je ale mohla nazvat takto:
1. kapitola Vychloubání, jak mi to slušelo jako holčičce, jako mladé paní, jako divadelní hvězdě
2. kapitola Vzdychání, že dnes už to není, co to bývalo, ale čert to vem, beru to s nadhledem
3. kapitola Zdůrazňování, že i když už to není ono, stále mám něco, čím se můžu chlubit
4. kapitola Pomlouvání kolegyň
5. kapitola Dštění síry na pana Vinkláře
6. kapitola Oprášení některých starších textů
Ani babička tuto knížku neohodnotila lépe. Přesto nám Ježíšek nadělí autorčin nejnovější počin, tak třeba si po "hezounech" spravíme chuť.

23.09.2024

Doufala jsem ve vtipnou oddechovku, u které se zasměju a třeba se i něco dovím. Dočkala jsem se pouhého sebestředného popisu vlastní, samozřejmě úžasné garderoby od opečovávaného dětství autorky až po její herecké role a divadelní kostýmy.

Je mi líto, ale tohle je bohužel knížka, která se hrubě nepovedla a byla zřejmě napsaná jen z potřeby "něco" dodat vydavatelství...