Gödelův důkaz přehled
James Roy Newman , Ernest Nagel
V knize Gödelův důkaz nabízejí Ernest Nagel a James R. Newman čtivý a speciální symboliky prostý výklad hlavních myšlenek a důsledků Gödelova objevu. Kniha byla poprvé publikována v roce 1958, a od té doby je znovu a znovu vydávána – čeština je jedenáctým jazykem, do něhož byla přeložena. Nagelova a Newmanova populární a vlivná práce nabízí vzdělanému čtenáři se zájmem o matematiku, logiku a filozofii příležitost porozumět důkazu jinak obtížnému a nepřístupnému. V posledním vydání tuto dnes již klasickou práci přehlédl a aktualizoval nositel Pulitzerovy ceny Douglas R. Hofstadter. Odstranil víceznačnosti, vyjasnil argumenty a text učinil ještě přístupnějším. Připojil úvod, kde odhaluje svůj vztah k této knížce a vliv, jaký měla na jeho odborný růst, vysvětluje podstatu Gödelova důkazu a ukazuje, jak a proč je tento důkaz dodnes důležitý. Aktuální vydání je nově rozšířeno o doslov Alexandra Meduny (FIT VUT) s názvem "Brněnský rodák Kurt Gödel a jeho odkaz". Kniha je určena studentům, vědcům, učitelům, jakož i odborníkům na matematiku, kybernetiku, logiku, filozofii a přírodní vědy.... celý text
Literatura naučná Věda Matematika a logika
Vydáno: 2024 , VUTIUMOriginální název:
Gödel's Proof, 1958
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Gödelův důkaz. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Gödelův důkaz v seznamech
v Přečtených | 6x |
v Knihotéce | 10x |
v Chystám se číst | 4x |
Jde o poměrně podrobný výklad postupu známého Gödelova důkazu. Text neobsahuje původní Gödelův článek, ale krok za krokem jej vykládá pokud možno s maximální srozumitelností. Jde tedy ve své podstatě o popularizační knihu (Nagel a Newman nejdou do hloubky všech detailů, ale rozhodně nezůstávají na povrchu) určenou spíše odborné veřejnosti (např. filosofům). Na rozdíl od knihy Neúplnost R. Goldsteinové je zde důraz na samotnou podstatu důkazu, mnohem méně na jeho řekněme filosofický přesah, i když i ten je v poslední kratičké kapitole autory pojímán. Pokud se chcete dozvědět něco o Gödelovi, historickém pozadí a širších souvislostech jeho vět o neúplnosti na vědecký (především matematický či matematicko-logický) diskurs, doporučuji text R. Goldsteinové. Alespoň z toho, co vyšlo česky. Pokud vás zajímá samotná podstata, pak doporučuji tuhle knihu, či mnohem rozsáhlejší a mnohovrstevnatější Gödel, Escher, Bach Douglase Hofstadtera. Kromě toho v českém kontextu existují ještě asi dvě vydané Gödelovy monografie (jedna z nich obsahuje celý Gödelův původní článek z roku 1931) a Filosofické eseje samotného Gödela vydané nakl. OIKOYMENH.
S jmenovanou Hofstadterovou knihou tento text úzce souvisí: jde v podstatě o iniciační knihu, která autora k sepsání mega-díla Gödel, Escher, Bach zásadně podnítila již za jeho studentských let. Díky čemuž později drobně revidoval další vydání, které opatřil i předmluvou. České vydání čerpá z této revize a jak lze zjistit již z obálky, Hofstadterovu předmluvu rovněž obsahuje. Navíc je zde v příloze uvedena i původní klíčová Hofstadterem neupravená kapitola věnující se samotnému jádru důkazu. Vydavatelství VUTIUM (Vysokého technického učení v Brně) lze však vytknout nepozornou redakční práci. Za všechno lze uvést větu ze strany 39: " Konečně axiomy kalkulu (v podstatě ty z Principia) jsou následující čtyři formule:...", která ovšem stojí až za těmito formulemi, které má uvozovat, a za níž následuje místo toho další výkladový text.