Haiku: Cesta ze stresu přehled
Denisa Vostrá , Radkin Honzák
Poetická příručka k používání vlastních emocí i rozumu, od psychiatra Radkina Honzáka a japanoložky Denisy Vostré. Navíc se dozvíte mnoho o japonské kultuře a jistě vás potěší inspirující básně! Vyvážená směsice psychologického přístupu a japonských tradic vám pomůže překlenout špatné chvíle a vrátí vám úsměv na tvář.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Haiku: Cesta ze stresu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Humor je jediný důstojný způsob, jak válčit z předem ztracených pozic. Už sice víte, že nevyhraje, ale tím, že se situací zasmějete, dáváte najevo, že se ještě nevzdáváte.
Zamyslete se, zda Vaše cesta je jediná a zda kompromis není lepší než porážka, a dokonce není lepší než vítězství. Kdo dorostl k této pravdě, má v duši klid.
Pohlédneš-li na dno svého vzteku, najdeš tam smutek, a pohlédneš-li na dno svého smutku, najdeš tam strach.
Užitek spočívá v tom, co tu je, a smysl v tom, co tu není.
Část o Japonska mě bavila.
Báječné počtení, u kterého jsem se opravdu od srdce zasmál.
Ne jedna, ale hned dvě knihy v jednom! A to se vyplatí!
První část od Radkina Honzáka je psána stylem blogísku jako v roce 2005. Píše v podstatě o všem možném a při tom se drží nějakého směru a tématu. Alespoň přibližně, se 127 vtipnými odbočkami.
Druhá část, od Denisy Vostré, je méně vtipná, ale to jí nic neubírá na zajímavosti. A když ke konci knihy konečně přišla řada na haiku, tak jsem se řehtal jak kůň.
Související novinky (1)
Vychází Jenom nestvůra, Jako stín a další knižní novinky (40. týden)
02.10.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Haiku: Cesta ze stresu v seznamech
v Právě čtených | 8x |
v Přečtených | 36x |
ve Čtenářské výzvě | 12x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 38x |
v Chystám se číst | 66x |
v Chci si koupit | 24x |
v dalších seznamech | 1x |
Výborná kniha. Zaujala mně hlavně ta japonská část. Jak mně nikdy nebavila žádná poezie, tak ta japonská je výjimkou. A myšlenka, že bych nějaké haiku mohla napsat i já, je pro mně úplně nové (zatím mně však nic pořádného nenapadlo). Nejvíce dojemná mi přišla haiku, která psali rodiče, kteří přežili své děti...
Dvacet devět let
byla jsem tvou mámou.
Zůstáváš mým synem.
Kolik bolesti snesu?
Plaché srdce dítěte
netluče.