Neviditelná pouta přehled

26.01.2020

Tuhle knížku hodnotím takhle dobře, hlavně kvůli tomu, že sem čekala , že bude daleko horší, ale musím přiznat, že taky proto, že si to i svým způsobem zasloužila.

Tyhle knížky jsou kapitola sama pro sebe, píšou se pořád i když už na nich není nálepka Harlequin, a důvod proč se píšou je jasný, protože ještě nevymřeli čtenáři, kteří to čtou.
Proč jsou 50 odstínů šedi tak úspěšné i když je děj nevěrohodný , postavy nezajímavé, dialogy a i ostatní věci v knížce takové nijaké. No, protože u takových knížek chceme vypnout a nechat se unášet přecukrovanou romantárnou, chceme aby nám ten cukr zalepil mozek a my jsme sladce zapomněli na reálné problémy každodenních dnů.

Co hodnotím na knížce jako plus je......prostředí umělců, docela sympatickou, chytrou, samotářskou hlavní hrdinku, rychle ubíhající děj, to že kromě jenom té romantiky se tam řešilo i více věcí

mínusy.......nesympatický Romeo,který si myslí, že všechno bude jenom podle něho. Rozčílil mě doběla když řekl , že si jí chce vzít, aby si jí pojistil, a mohl jí ještě víc hlídat. Ty jeho hlášky by si zasloužily jednu mezi oči. Hlavní hrdinka sebou naštěstí nenechala tak snadno manipulovat, a taky si diktovala podmínky, i když se taky někdy chovala jak pubertačka při prvním rande.

Podtrženo sečteno, určitě je co vylepšovat, ale to by zase nebyl tenhle styl knížko pro nepřemýšlení, kdybyste chtěli, aby postavy byly hlubší, děj propracovanější, romantika víc uvěřitelná.

Nebudu lhát, že si už víc takovýhle knížek nepřečtu.