Herr Direktor a ti druzí. Albrecht Miesbach, protektorátní ředitel Baťových závodů přehled

Krátce po 15. březnu 1939 muselo české vedení světoznámé obuvnické firmy Baťa a.s. Zlín řešit choulostivé otázky spojené s vlastnictvím firmy. Tehdejší největší akcionář společnosti Jan Antonín Baťa pobýval v USA a do tehdejšího protektorátu se již nevrátil. Po řadě tajných jednání s Janem Baťou se do vlasti vrátila paní Marie Baťová, vdova po zakladateli zlínské obuvnické společnosti, aby se zde ujala řízení firmy, která zůstala v českých rukou. Nacistický okupační aparát se však s tímto stavem nehodlal smířit, nasadil proto do firmy svého zástupce, který měl dohlížet na všechny operace českého vedení a připravit ovládnutí společnosti Němci. Český management tento záměr včas postřehl a sám si našel svého spolehlivého německého ředitele – tenkráte 45letého Albrechta Miesbacha, zkušeného vedoucího pracovníka obuvnické firmy v Augsburgu. Tento německý vlastenec s právnickým a národohospodářským vzděláním se nikdy nestal členem nacistické strany NSDAP. I když po nástupu do funkce oficiálně neslíbil českému vedení firmy loajalitu, rozhodl se podporovat záměry svých kolegů českých ředitelů. To však vyžadovalo naučit se manévrovat mezi zlínskými Němci, aby mohl splnit to, co si ve svém svědomí předsevzal. Podařilo se mu vyreklamovat spoustu občanů z koncentračních táborů či rukou gestapa, přehlížel mnohé protinacistické činy vedoucích činitelů Baťovy společnosti, sjednal po porážce Slovenského národního povstání návrat povstalců zpět do zaměstnání u firmy Baťa a k rodinám, které byly mezitím podnikem finančně zabezpečeny. Nechal ostatní členy vedení firmy finančně i jinak podporovat slovenské povstání a partyzánské hnutí na Moravě a kryl je před gestapem. Po celou dobu svého působení účinně bránil přesunutí výroby obuvi do Německa, nebo zavedení čistě vojenské výroby ve Zlíně a pobočných závodech. Zlínskou továrnu zachránil na konci války před destrukcí a odvozem strojů. Přestože během války riskoval pro českou věc život a vždy se choval jako čestný člověk, byl po osvobození Československa obžalován z pronacistických postojů a souzen. Po shrnutí jeho zásluh byl nakonec soudem osvobozen a mohl se vrátit do Německa. Tady se Albrecht Miesbach za významné pomoci Marie Baťové a jejího syna Tomáše, který převzal vedení Baťových podniků v západních zemích, opět úspěšně zapojil do podnikání.... celý text