Hitlerovo Rakousko: jedna říše, jeden národ přehled
Evan Burr Bukey
Shrnutí historického vývoje a politických postojů obyvatel Rakouska od anšlusu po konec 2.světové války. Rekapitulace vlivu rakouského historického směřování na postoje jednotlivých skupin obyvatelstva od vzniku prvních tezí o anšlusu přes samotný anšlus a průběh 2.světové války až po pád nacismu. Pojednání analýzou názorového vývoje boří mýtus o Rakousku coby oběti expanze, neboť Hitlerovi krajané v mnoha ohledech sloužili nacistické ideologii ochotněji než samotní Němci.... celý text
Literatura faktu Historie
Vydáno: 2002 , Rybka PublishersOriginální název:
Hitler’s Austria - popular sentiment in the Nazi Era, 2000
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hitlerovo Rakousko: jedna říše, jeden národ. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Čím to je, že mě kniha ničím nepřekvapila?
Jazykově je kniha trochu kostrbatá (nevím zda to není vinou překladu) a nečte se právě nejlépe.
Autor text podkládá celou řadou odkazů na prameny a jiné práce a místy ozdrojovává i naprosto banální vyjádření.
K tématu je to kniha dobrá, ale především stylem daleko zaostává za historiky typu Normana Davise, Nialla Fergusona nebo Timothy Snydera.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hitlerovo Rakousko: jedna říše, jeden národ v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Knihotéce | 5x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Rakousko společnost a politika názory a postoje Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 rakouské dějiny válka a společnost
Sice nejsem příznivcem snahy převracet historii (jako jsme tomu svědky ze strany nejrůznějších publicistů, "vykladačů" a pseudohistoriků u nás), to ale neznamená, že když někdo vyvrací dlouholeté, falešné a podporované mýty, je to špatně. V této knize je bez jakýchkoliv příkras ukázáno, že Rakousko a jeho obyvatelé (z drtivé většiny) nebyli žádnou obětí Hitlerovy a nacistické agrese z Říše, jak se to začalo prezentovat hned po skončení války. Naopak, kořeny nacismu pocházejí z rakouské půdy. Ne proto, že Hitler byla Rakušan, ale zde měl své podhoubí antisemtismus, ale i rasismus ve vztahu k údajně méněcenným národům (v tom se ještě za císařství v řadách liberálních Velkoněmců zračil strach zejména ze slovanské většiny v Předlitavsku a mělo to i přesah do našich pohraničních oblastí). Rakousko přes devastaci převážné většiny země vyklouzlo z války velice lacině. Obraz křišťálové noci, kdy v Německu Židy týrali organizovaně příslušníci SA a SS, zatímco obyvatelstvo zůstalo lhostejně odtažité dost ostře kontrastují s popisem nadšení, s kterým se vrhli "praví" Rakušané, nově Velkoněmci z Ostmarky na své židovské spoluobčany. Až se tedy budou zase někteří "čecháčci" stydět za některé politiky, postovat svoje hlubokomyslné úvahy o Banánistánu, Čechistánu a Kocourkově, možná že by si místo toho měli přečíst tuhle knihu. Žádný politik neudělal od roku 1989 této zemi ani zlomek tak kolosální a nezapomenutelné ostudy, jako rakouský generální tajemník OSN a pozdější prezident Rakouské republiky Kurt Waldheim. A proč tomu tak bylo a jaké skutečně bylo Hitlerovo Rakousko, kde byly jeho kořeny, jak se projevili naši jižní sousedé v letech 1938 až 1948 je kvalitně a přesvědčivě popsáno v této knize. Inu, i pro Rakousko platí to, co se objevilo už na sklonku 60. let ve vazbě na Německo a Japonsko - že sice prohráli válku, ale vyhráli mír. A pro Rakousko ještě v mnohem větší míře, protože po stigmatech viny a špatného svědomí, které si přece jenom Němci leckdy nesou až dodnes v Rakousku není ani stopa.