Hledání přítomného okamžiku přehled
Ruth Ozeki
Spisovatelka Ruth najde při procházce na pláži v Britské Kolumbii svačinovou krabičku s obrázkem Hello Kitty. Ta obsahuje vojenské hodinky a ručně psaný deník, ukrytý v deskách knihy Marcela Prousta Hledání ztraceného času. Mohly tyto předměty patřit někomu, kdo zažil tsunami v roce 2011? Mladá tokijská studentka Nao je šikanovaná svými spolužáky. Aby unikla dennodennímu týrání a ponižování, rozhodne se spáchat sebevraždu. Ještě před svou smrtí však chce na stránkách svého deníku popsat fascinující osud své prababičky, buddhistické mnišky Džiko. Deníku, ukrytého v deskách knihy Marcela Prousta…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hledání přítomného okamžiku. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (25)
Hledání přítomného okamžiku je ve své podstatě "obyčejný" příběh o lidech, kteří se vypořádávají s tím co zažili a co je zranilo. Vyprávěním se navíc prolínají prvky budhismu, ale rozhodně se nejedná o žádnou agitaci. Spíše je to o jiném přístupu k řešení problémů a k životu jako takovému. Obecně se mi kniha moc dobře četla a čtení jsem si užil.
Jediné co mne mírně zklamalo byl závěr. Očekával jsem, že se jednotlivé části příběhu více prolnou a objeví se nějaké hlubší souvislosti. To se nestalo, což je podle mne škoda, protože závěr k tomu přímo vybízel.
Hledání přítomného okamžiku považuji za nadprůměrnou knihu. Velmi dobře se čte a podle mého názoru v sobě nese skryté poselství o tom, jak je často obtížné vyrovnat se s tím, co vám život přinese a co často nemůžete ovlivnit. Knihu doporučuji všem lidem, kteří mají rádi "obyčejné" příběhy, které nám dávají nahlédnout do nás samých.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hledání přítomného okamžiku v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 127x |
ve Čtenářské výzvě | 17x |
v Doporučených | 19x |
v Knihotéce | 66x |
v Chystám se číst | 135x |
v Chci si koupit | 17x |
v dalších seznamech | 2x |
Námět zajímavý, ale vadilo mi, že téměř celý příběh udržuje čtenáře v jedné emoční rovině = všechno je tam špatně, zlé, smutné, jedno náročné téma střídá druhé. To se trochu změní v závěru, ale zase ten závěr samotný jako je jakoby bez pointy, nanejvýš vyšuměný do naděje. Chybí mi tam gradace příběhu. Linie Ruth tam byla příliš v širokém záběru a spíše taková vata.