Homo migrans: Globální historie migrace přehled

17.09.2024

Šikovný přehled, jehož faktografičnost vyvažují zhodnocující "poučení" za každou z kapitol i zobecňující, i když trochu planý a nicneříkající závěr. Kniha není jen suše popisná a výklad se docela dobře čte, i když těch různých zmíněných souvislostí (jako např. že dánská technologie Bluetooth je připomínkou krále Haralda I. Modrozuba), které to oživují, bych uvítal o něco více. Velmi užitečné jsou mapky a diagram růstu lidské populace v různých dějinných epochách. Oceňuju snahu o zapracování archeogenetiky a lingvistiky, bez kterých se čistě archeologické studium pohybu a mísení populací neobejde, nicméně je patrné, že autor celou řadu důležitých zdrojů nemá nastudováno (typicky např. v kapitole o Indoevropanech na s. 69-82), možná i proto, že až příliš upřednostňuje frankofonní literaturu. Tím dochází k poněkud neadekvátní skepsi ohledně vypovídací hodnoty a dosavadních poznatků těchto disciplín. Dnes například víceméně jasně víme, že indoevropské jazyky přinesla do Evropy populace z východních ponticko-kaspických stepí před necelými 5 tisíci lety a různé podoby této expanze vykresluje celá řada archeogenetických studií (v češtině shrnutých např. v knihách "Mých prvních 54 000 let" či "Zrození Evropanů"). Takže z toho není třeba dělat zas až tak velký otazník. Také mě překvapilo, že autor neví nebo přinejmenším nezmiňuje, že keltská oppida se kromě Pařížské pánve, jižního Německa, Rakouska a Švýcarska nacházejí také v Čechách (s. 109), zvlášť když správně vytyčuje rozsah laténské kultury až do Čech (s. 115). Naopak je skvělé, že autor je poučen poznatky D. Graebnera a D. Wengrowa, jejichž zásadní kniha "Úsvit všeho", která mění mnoho stereotypních představ o dějinách lidstva, vyšla nedávno i v češtině. Tu a tam se projevuje typická a poněkud protivná francouzská sebestřednost, jak ostatně dokládá už jen název kapitoly "A konečně Frankové", odkazy na etymologii téměř výhradně francouzských slov, ale i určitý všudypřítomný osten vůči vědě "anglosaské" provenience. Najdou se zde i drobné chyby (např. na Britských ostrovech v době římské expanze nežili Galové, nýbrž Gaelové) nebo sporná tvrzení, u kterých nelze nezvednout obočí: "Nutno poznamenat, že že vlády západních zemí nahlížely na všechny uprchlíky z Východu jako na politické. Utvrzovaly tím své vidění světa. Ovšem lidé z východní Evropy utíkali především kvůli podstatně vyšší životní úrovni na Západě" (s. 248). Takže na bezvýhradný potlesk to není, ale i tak je to hutné, podnětné čtení, jehož hlavní předností je široký globální záběr a koncepční vyváženost (proporčnost) jednotlivých kapitol od prehistorie až po dnešek. Zcela určitě kniha rozzuří svojí (podle mého názoru skutečně neadekvátní) bagatelizací důsledků migrační krize, rizik celkové destabilizace způsobených islámským terorismem v zemích EU a tvrzením, že přetrvávající problémy integrace se "v závislosti na zemi daří více či méně dobře řešit". Nové velmocenské ambice Ruska a válku na Ukrajině už kniha nestihla zaznamenat a je to tak možná dobře, protože se dostal i prostor na méně konfliktní podoby migrace, jako je turismus, obnova poutnictví, stěhování na penzi, výměnné studentské pobyty nebo digitální kosmopolitismus. Zatím stručnou kapitolu věnovanou klimatické migrace v zásadě rozvíjí kniha Laurenta Testota "Kataklyzmata" ze stejné ediční řady. V každém případě jde s přibývajícími stránkami o čím dál smutnější čtení, které by se nakonec dalo vystihnout jedinou větou: Homo homini lupus.