Hoří už Paříž? přehled
Dominique Lapierre , Larry Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/54879/bmid_hori-uz-pariz-N4b-54879.jpg
4
38
38
Osvobození Paříže 1944, Hoří už Paříž? ptá se Adolf Hitler 25.srpna 1944
Literatura faktu Válečné Historie
Vydáno: 1967 , Mladá frontaOriginální název:
Paris brûle-t-il?, 1965
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hoří už Paříž?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Kniha nebyla zrovna z oblasti, o kterou bych se nějak víc zajímala, ale zároveň, když už na něco takového narazím a není to román, ale literatura faktu (byť s jistou dávkou fabulace, těžko se můžeme dozvědět, jak se doopravdy cítil někdo, koho později ten den zastřelili), mám pocit, že bych se měla přivzdělat. Tak jsem se přivzdělala o konci války v Paříži. Slovy klasika:
"Poznal jsem v životě mnoho vojáků. Znal jsem hejtmany a vojvody, generály i maršály, vítěze nesčetných tažení. Naslouchal jsem jejich vyprávění i pamětem. Vídával jsem je sklánět se nad mapami. Zakreslovat do nich barevné linky a šipky, plánovat, vymýšlet strategie. V té papírové válce vždy všechno klapalo, všechno fungovalo, vše bylo jasné a ve vzorném pořádku. Tak to musí být, vysvětlovali mi, armáda je především pořádek a řád. Vojsko se bez pořádku neobejde. Tím podivnější je, že co se týče pořádku, opravdová válka – a několik opravdových válek jsem viděl – neodbytně připomíná hořící bordel."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hoří už Paříž? v seznamech
| v Přečtených | 49x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 8x |
| v Knihotéce | 92x |
| v Chystám se číst | 39x |
| v Chci si koupit | 6x |
| v dalších seznamech | 2x |
Po knize O půlnoci přijde svoboda jsem znovu vložil víru do díla Collinse a Lapierra a opět jsem nebyl zklamán. Naopak - byl jsem nadšen. Poslední dny před osvobozením Paříže jsou zpracované opravdu perfektně, ani bych neřekl, že jsem četl literaturu faktu. O mnoha postavách a událostech jsem si v průběhu čtení zjišťoval další a další věci a to je tím, co od dokumentárních knih očekávám - probuzení zájmu a jakési "nakopnutí" a motivování čtenáře k tomu, aby se o zpracované téma zabýval více.
Tichou vzpomínku na ty, kteří padli těsně před svým cílem a těsně před tím, než se setkali se svými rodinami. Být zabit na předměstí Paříže nebo v jejích ulicích... smutné (a tím nechci nijak znevažovat jakékoli jiné oběti války, ale přesto, když už máte cíl na dosah ruky, je to o to bolestivější).