Hovory o ekologii přehled
Jiří Papoušek
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183842/hovory-o-ekologii-183842.jpg
4
5
5
Opravdu spějeme ke katastrofě? Jak závažné jsou ekologické problémy naší země? Jak je lze řešit, jakými opatřeními a jak radikálně? Je možné pozměnit ekonomický systém tak, aby nás neohrožoval a aby přitom fungoval? Lze reálně pomýšlet na trvale udržitelné Česko? Co mohou dělat lidé, kterým tato problematika není lhostejná? O těchto a mnoha dalších otázkách hovoří v knize žurnalista J. Papoušek s předními českými odborníky na tematiku životního prostředí a jeho ochrany: s ekology a někdejšími ministry životního prostředí M. Bursíkem a B. Moldanem, s ekonomkou J. Jílkovou, socioložkou a bioložkou H. Librovou, sociologem J. Kellerem, právníkem V. Mezřickým a s novinářem a ekologickým aktivistou J. Patočkou.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hovory o ekologii. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hovory o ekologii v seznamech
| v Přečtených | 4x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 4x |
| v dalších seznamech | 2x |
Hovory o ekologii
Otázky sú kladené veľmi dobre a odpovede sú obsažné. Po obsahovej stránke s každým zo siedmych českých osobností zaujímajúcich sa o ekológiu v niečom súhlasím. Najviac som sa stotožňoval s Hanou Librovou a Václavom Mezřickým, ktorých triezvy pesimizmus mi u ostatných veľmi chýbal. Naivný optimizmus nezdieľam a odmietam sám seba klamať víziami ozdravovanej prírody, keď tá v skutočnosti zaniká pod masami ľudí, zatiaľ čo svetoví vodcovia sedia v zasadačkách a objednávajú štúdie o sociálnej energii, recyklovaní a hybridných automobiloch. Hoci ekologická výchova a reformy by boli vhodné, rozhovory idú v duchu frázy „otázkou není to, kolik lidí bude, ale jací budou ...“
Oni všetci rozprávajú o ekológii v podstate výlučne len zo sociálneho uhlu pohľadu. Dokonca aj Mezřický spája pojem ekológia so „záchranou ľudstva“, akoby na svete nič okrem ľudí nebolo, a vyhlásil, že „dávať zvieratám práva je absurdné, lebo zvieratá sa nevedia obhájiť pred súdom“. Nadobúdal som pocit, že sociálnym ekológom nejde o prírodu pre ňu samotnú, ale iba pre jej využiteľnosť v prospech ľudstva, a o jej ochranu kvôli zdraviu ľudí. Iba Librová a trochu aj Patočka v rozhovore spomenú ekologické problematiky aj z etického a environmentálneho uhlu pohľadu, ktorý je najdôležitejší.
Človek si pri čítaní týchto rozhovorov uvedomí ten rozdiel medzi politickými ekofilozofmi a environmentálnymi aktivistami v teréne. „Osoba, která jenom trochu nahlédla do biologie a ekologie, si nemůže říci, že ochránci přírody svůj alarm přehánějí, že se životní prostředí zlepšuje, jak tvrdí ti, kteří na stav přírody usuzují měřením oxidů síry nebo popílku v atmosféře...“ (Librová)