Hra na boha přehled
Josef Gust
Kája Wachtl byl obyčejný chlapec. Po seznámení s Otou zvaným Pinky se ale všechno změní. Oba dva pojí nejen kamarádství, ale i utajovaný příbuzenský vztah. Zvědavost, rodové tajemství a pocit křivdy dovedou Káju v pubertálním věku k přesvědčení, že život je hra vyvolených. Vytvoří vlastní hru s jasnými pravidly, která mu dává možnost rozhodovat o životě či smrti vybraných jedinců. On bude hráč, a ne řadová figurka. Překážky, které se mu staví do cesty, považuje za dílo dalšího hráče. Ke spokojenosti mu v pozdějším věku zbývá jediné, naplnit slib a hru dokončit. Přestože ho to bude stát život…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hra na boha. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Tahle kniha byla horor. A to doslova. Ještě u žádné knihy jsem se tak nemusela do čtení nutit. Text mi přišel strašně jednoduchý a občas velmi zmatený. V jednom odstavci se děje něco a v druhém zase něco úplně jiného. Občas je třeba si větu přečíst znovu, abyste zjistili, jestli vám něco neuniklo a zjistíte, že ne. Prostě zmatek a nahodilé vlákno myšlenek. Hlavní postava Kája není ani nijak popsaný. Je to prostě loutka, která koná to, co jí autor přikáže. Nečekejte žádný projev emocí nebo nějakou osobnost. V příběhu se děj odehrává kolem velikého tajemství, které skrývá Kájův dědeček. To velké tajemství se ovšem dozvíte hned na začátku z pohledu Pinkyho a tím pádem se po zbytek knihy nudíte tím, jak se na něj snaží přijít samotný Kája. Když si Kája vymyslí svou vlastní hru, tak to vypadá na oživení děje. Ale to je jen prvotní myšlenka.
Na druhou stranu byla myšlenka příběhu podle mě geniální. Bohužel to všechno pohřbilo zpracování. Chtěla bych na knize vidět i další pozitivní věci, ale bohužel jsem na žádné další nenarazila. Dávám 1⭐ a to jen kvůli myšlence příběhu. Jinak velké zklamání.
Příšerná pitomost příšerně napsaná. Styl psaní mi připomněl, jak nám na základce vysvětlovala paní učitelka, že nemáme používat pořád jen slova „byl“ a „měl“ a podobně, ale psát třeba: „Z jeho černými vlasy orámované kulaté tváře šibalsky mrkala zelená očka“. Hlášky jak z Copak je to za vojáka a to nejen ty vojnový. Děs.
Hlavní hrdina je psychopat. Citově totálně plochá postava. Obdivovatel nacismu, ale hodnej, pche. Ač údajně chytřejší, než dával navenek najevo, přišel mi mdlého rozumu. Nepřemýšlel o ničem složitém, jen o praktickém životě, duševno je mu zcela cizí. Ještěže šel v 18 na 10 let sedět, nemusel přemýšlet o stavu světa kolem něj. On vlastně vůbec nic nemusel, školu mu vybrali, pak ta basa, peníze mu spadly do klína, práce náhodně vybraná a náhodně ukončená… vlastně se nedivím, že si připadal jak hrací figurka.
A pointa? Visí-li na jevišti puška, musí z ní někdo vystřelit. Proč by si asi na začátku dopisoval s rusákem, notabene když byl z komunisty nesnášející rodiny?
Zásadně nedoporučuji a že jsem škodolibá, dnes vkládám do veřejné pouliční knihovničky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hra na boha v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 9x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 2x |
v Chystám se číst | 12x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 2x |
Skvělé