Hra se skleněnými perlami přehled

03.02.2025

Kastálie je odpovědí na dlouhotrvající období celospolečenského duševního úpadku. Je to řád sdružující ty nejelitnější učence, jejichž cílem je udržovat lidské vědění a povznášet lidského ducha. Posláním Kastálie je předávat své myšlenky obyčejným lidem a tím vést celou společnost k obrodě. Největším duševním vlastnictvím Kastálie je Hra se skleněnými perlami, jež je snahou o propojení všech vědních a kulturních disciplín v jeden harmonický celek. Do tohoto prostředí přichází velmi nadaný mladík Josef Knecht, který Kastálii jako první konfrontuje s její rostoucí sebezahleděností a vzdalováním od původního poslání.

Kniha je koncipována jako fiktivní biografie zmíněného Josefa Knechta. Ta slouží především jako kostra, na kterou Hesse nabaluje své úvahy. Kostra je to ovšem trochu vachrlatá a sama o sobě stát nedokáže. Stejně jako u jiných Hesseho knih je i zde děj podružný a rozhodně není důvodem k četbě. Tím, co v Hesseho knihách hraje prim, jsou myšlenky a pocity.

Hra se skleněnými perlami je jeho nejrozsáhlejším dílem, ve kterém shrnuje všechny své myšlenky z předchozích knih do jednoho celku. Zkoumá napětí mezi čistě duševním životem a smyslovou realitou, přičemž varuje před nebezpečím odtržení od skutečného světa ve jménu intelektuálního elitarismu. Hesse velebí lidského ducha, zdůrazňuje význam harmonického propojení ducha a smyslů, také ale poukazuje na důležitost střední cesty a vyvážení. Tyto myšlenky však podává na zbytečně velké ploše 600 stran, zároveň se ale nedostává do takové hloubky jako v jeho předchozích knihách a v kontextu celého svého díla nepřináší téměř nic nového. Nabízí především trochu jiný pohled na své tradiční myšlenky, který ale bohužel není tak inovativní, aby obhájil svůj velký rozsah.

Hesseho knihy zbožňuju a proto mě mrzí, že jeho největší dílo vnímám zároveň jako to nejméně zajímavé. Nechci být ale pouze negativní. Vždy mi působí radost číst Hesseho nádherný, květnatý styl, který ve mně pokaždé vyvolá nadšení z četby. U četby jeho knih mám také pocit jakéhosi duševního povznesení, což rozhodně platí i zde. Hra se skleněnými perlami by byla úžasná, pokud by ovšem Hesse nenapsal předchozí, mnohem úžasnější knihy.

3/5

05.09.2024

“… keď vo všetkých úradoch sedeli vysoko talentovaní ľudia a všetci chceli vládnuť, ale nevedeli slúžiť."

Čo je Hra so sklenými perlami? Neviem.
Hesse si vytvoril vlastný mysticizmus, ktorý vrcholí v Hre so sklenými perlami. Je to jeho sofistikované, konzervatívne náboženstvo.

Musím priznať, že názov vo mne vzbudil očakávania (zrejme prameniace z čias čarovného divadla), ktoré neboli úplne naplnené. Je to moja chyba, pretože očakávania mať netreba. Miestami sú siahodlhé texty presýtené naivným ušľachtilým jazykom, ktorý vás núti nudiť sa - možno jeho forma meditácie. Cítiť tam veľa jeho diel, ktoré sú všetky koniec koncov skromne neskonalou oslavou bezhraničného individualizmu. Aj keď som sa miestami trápil, z úcty k majstrovi som knihu dočítal a posledné kratšie poviedky mi boli zadosťučinením. Napriek všetkému je Hesseho dielo transcendentálne a Hra so sklenými perlami je jeho čerešňou. Hermann Hesse je autor, pre mňa možno jediný, v ktorého knihách som našiel pocit hrejivého porozumenia. A to je vzácne. A patetické. Ale však noačo.