Hrbáč přehled
Paul Féval
Jedné noci se má Henrich de Lagardére utkat v souboji s vévodou de Nevers, namísto toho s ním ale nakonec bok po boku bojuje. Stane se svědkem vraždy spáchané královým oblíbencem Gonzagou, který se tak chce zmocnit velkého jmění Neversů. Slíbí umírajícímu vévodovi, že před Gonzagovými úklady zachrání jeho malou dcerku Auroru. Po patnácti letech ji vrátí matce, ale zůstává nablízku v masce hrbáče. Nejen aby ji chránil, ale také aby vypátral vraha jejího otce... Příběh z přelomu 17. a 18. století plný dějových zvratů, bojů a šarvátek, řinčení kordů i milostných zápletek se stal předlohou několika filmových zpracování. V roli Lagardéra byl nezapomenutelný Jean Marais (1959, režie André Hunebelle), ale s velkým diváckým ohlasem se setkala i verze s Danielem Auteuilem (1997, režie Philippe de Broca) či film Hrbáč Lagardere (2003, režie Henri Helman) s Brunem Wolkowitchem v titulní roli.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2008 , AcademiaOriginální název:
Le Bossu, 1858
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hrbáč. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (63)
Příběh rytíře Jindřicha, který zachrání dceru přítele a téměř po dvaceti letech ji chce vrátit její matce. Také chce vypátrat a pomstít vraha.
Tuto knihu jsem si vybrala jen díky dvěma výzvám – vylosovaná kniha z nepřečtených knih z mé knihovničky a také v rámci skupiny klasikomilů, kdy jsme četli francouzskou klasiku. Bohužel však tato kniha nebyla pro mě a dost jsem se u ní natrápila.
Podíváme se do Francie, kolem roku 1700, kdy dobro bojuje se zlem. Je tu dobrodružství i romantika. Podíváme se ke dvoru i k potulným cikánům. Je tu tajemství, hromada intrik, přetvářky i převleků. V příběhu je toho spousta, ale já prostě nejsem čtenář takovýchto knih, a i když jsem trošku doufala, že by si mě něčím mohla získat, nestalo se tak.
Některé pasáže mě i vcelku bavily, v jiných jsem se ztrácela, třeba ve jménech. Kniha je prověřena po desetiletí a staletí, chápu, že má své fanoušky.
Světlým momentem celé knihy byl pro mě výraz „Ať mne spere ďas!“, který mě neskutečně pobavil, zvlášť pro to, že se v knize vyskytuje opravdu, ale opravdu často. Mrzí mě, že jsem to nespočítala, ale znovu to kvůli tomu číst nebudu :-D
Román s velkým R. Milostné pletky a vyznání, šibalské intriky, výmluvy a pomluvy, ale hlavně rytířství a jeho ctnosti, symboly krásy nebo smutku, souhry náhod, Bůh to tak chtěl...
Z filmu si jako malá nepamatuju téměř nic, možná jen že hrbáč byl převlek, druhá identita. A tak se mi knížka četla dobře, bez spoilerů a ovlivněné představivosti. A četla se hezky, jedním dechem. Hlubokomyslné, srdceryvné monology byly občas až moc v naznačeních, ne vždycky jsem tomu dobře porozuměla. Ale tak nějak mi to pasovalo ke způsobům té doby a nakonec jsem vždycky zase chytla nit.
Nenapadlo by mě, že polovina knihy popisuje události sotva dvou dnů. Autor je mistr oddalování rozuzlení a natahování příběhu. Určitě od něj ale chci přečíst něco dalšího.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Zfilmováno
Hrbáč (2002)
Kniha Hrbáč v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 401x |
ve Čtenářské výzvě | 27x |
v Doporučených | 33x |
v Mé knihovně | 382x |
v Chystám se číst | 107x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 8x |
Štítky knihy
vraždy zfilmováno 18. století Francie francouzská literatura šerm dobrodružství historický šerm regentství historické romány přelom 17. a 18. století mstiteléAutorovy další knížky
2008 | Hrbáč |
1972 | Tajnosti Londýna I. |
1968 | Železný muž |
1972 | Tajnosti Londýna II. |
1928 | Černý žebrák |
K tomuto svazku jsem se už velmi, velmi dlouhou dobu nevrátil, což ovšem neznamená, že by se mi nelíbil. Naopak. Před třemi desítkami let jsem knihu četl opakovaně alespoň čtyřikrát, protože mě v ní obsažený příběh cti opravdu oslovil. Filmovou verzi jsem nikdy neviděl, protože jsem si chtěl v mysli zachovat postavy z knihy tak, jak jsem si je vyfantazíroval z autorova popisu. Paul Féval napsal knihu v roce 1897 a já se ji i dnes nebojím doporučit.