Hrejme dále... aneb jak jsme přežili osobní katastrofu přehled
David Vávra , Alfred Strejček
Dva zcela odlišné osudy, propojené podobnou osobní tragédi. Kniha dvou osobností, popisujících svůj boj s náhlou nemocí, která je upoutala na lůžko. Bojovali a bojují nejen o to, aby mohli opět chodit a být soběstační, ale aby vůbec přežili. Dvě různé, a přesto tak podobné výpovědi o stavu duše, která bojuje o přežití a o kvalitu života. Herec, moderátor, hudebník, scenárista a pedagog Alfred Strejček onemocněl Guillainovým-Barrého syndromem. Díky spolku SILOU HLASU, z.s. mohl napsat svoji část knihy výhradně za pomoci svého hlasu. Architekt a herec David Vávra se zase dlouho potýkal s neuvěřitelnými následky boreliózy. Příběhy obou mužů jsou doplněné pohledy jejich partnerek a také lékařů. Všechny tyto osudy spojil dohromady profesor Pavel Pafko a Nadace ETERNITY pomohla zrození jedinečného příběhu v knižní podobě.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hrejme dále... aneb jak jsme přežili osobní katastrofu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Ptáte se na tajemství? Má jediné jméno – ZNOVU!“
„Přes to všechno se ve mně vzdouvá takový příval života, tak se mi chce žít, že si myslím , že jen proto jsem zde, a jím a spím a přemítám o svém životě a čekám na chvíli, kdy opět se budu moci postavit tváří v tvář svému vyzyvateli a pustit se s ním do boje! Jack London“
Kniha Hrejme dále... aneb jak jsme přežili osobní katastrofu v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 2x |
(SPOILER) Příběh Alfreda Strejčka a Davida Vávry vypráví o jejich náhlém onemocnění, kdy byli upoutáni na lůžku. Jak se s tím vyrovnávali, jaké léčebné postupy používali. O víře, pokoře, jak se z této situace oba dostávali. O jejich vůli dojít k cíli. O hodnotě vztahů, které jim tolik pomáhaly. Alfred Strejček napsal tuto knihu jen za použití hlasu, pomocí hlasového ovládání počítače. A v neposlední řadě uvědomění, kolik dobrých zdravotních sester, lékařů a rehabilitačních pracovníků máme a jaké zázraky umí.