Hry, sítě, porno přehled
Michaela Slussareff
Digitální technologie jsou stejně tak dobří sluhové jako strašní páni. Obzvlášť to platí v nezkušených rukou dětí. Ať už kvůli nevhodnému a traumatizujícímu obsahu, pro vyvíjející se mozek nadměrné stimulaci nebo tomu všemu, co děti propásnou sezením u obrazovek. Michaela Slussareff vás seznámí s aktuálními vědeckými poznatky o vlivu digitálního světa na děti i dospívající a poradí vám, jak je uplatnit v každodenním životě. Ale hlavně vám vysvětlí, jak zásadní je vaše role průvodce. Zahodíte představu rodiče-kontrolora a pochopíte, že zákazy a konflikty nic neřeší. Digitální odolnost vašich dětí můžete budovat pouze ve vztahu založeném na otevřenosti a důvěře. Jen pak se už o své potomky nebudete muset v digitálním světě bát.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hry, sítě, porno. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Kniha se dobře čte, občas nějaká ta studie, spoustu příběhů, návrhů na rozhovory a tipů. Místy je zbytečně rozvláčná a ukecaná tam, kde bych to nepotřeboval. Celkově vám asi nepřinese žádnou naprosto zásadní nebo překvapivou myšlenku, spíš vám pomůže nastavit kurz a ubezpečí vás, že ta cesta, kterou jste chtěli jít za to stojí. Zajímavá témata např. Jak mluvit s dětmi o sexu, jak (ne)nastavovat pravidla ohledně digitálních technologií, co je to zdravý spánek.
Kniha je velmi aktuálním tématem jelikož jsme digitální společností. Otázkou je, jak to ale udělat s dětmi a zda je to dobře nebo špatně? Kniha je v tomto rozhodování spíše šedou zónou.
Kniha nepřináší jednoznačné řešení ale fakta a možnosti Jak s tím pracovat. O čem Kniha debatuje a je podle mě zásadní tak především komunikace s dětmi. Vysvětlovat si a podloženě argumentovat. Avšak v praxi to není až tak jednoduché že? Digitální prostředky bychom alespoň do útlého věku u dítěte nejradši neviděli ale pak se ohlédneme po okolí a začneme přemýšlet. My přece chceme aby dítě zapadlo mezi vrstevníky a nedošlo k negativním jevům. Jenže... a o tom Kniha velmi rozsáhle a rozvojově hovoří. Dítě ale lze jen těžko odnaučit něco co vidí u rodičů od malička a později u vrstevníků.
Co se týče pornoprůmyslu tak ten je rozsáhlý zhruba tak stejně jako farmaceutický průmysl. Narazime na něj všude a je až zavádějící že místo hledání způsobu omezení se spíše vytvářejí omezující prostředky jako rodičovský zámek.
Líbí se mi také faktická myšlenka autorky, že dnes jsme si navykli díky moderní technologií totální kontrole. Mít vždy přehled kde se co děje a kde kdo je. Což je pravda.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hry, sítě, porno v seznamech
v Právě čtených | 9x |
v Přečtených | 63x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 99x |
v Chci si koupit | 34x |
v dalších seznamech | 4x |
Autorka se snaží vidět digitální technologie v širším kontextu - řeší od jakého věku, co za obsah, proč, kdy. Autorka (zjednodušuji) o technologiích říká, že čím dříve, tím hůře. Čím rychlejší střihy a agresivní obsah, tím hůře. Vzdělávací a kreativní obsah hodnotí pozitivně, strávený čas u technologií se ale nesmí brát z času vymezeného spánku, vzdělání, sportu, rodině a kamarádům. Je důležité si uvědomit, o jaké aktivity dítě přichází v čase, kdy kouká do tabletu. Ohledně technologií rozhodně doporučuje domluvit pravidla a předem se dohodnout, co se stane při jejich nedodržení.
V průběhu knihy se dozvíme řadu tipů a rad jako nepoužívejte tablety k uspávání, posilujte to, co se daří, pravidla tvořte společně s dítětem, jděte příkladem, využívejte rodičovský software (ze začátku, než se dítě na webu osamostatní), mluvte včas o pornu (porno viděla téměř čtvrtina českých dětí ve věku 8-11 let), motivujte děti k tomu, aby si našly záliby ad.
Nejzajímavější mi vlastně přišla až poslední část knihy, která je mj. o spánku, dopaminu, sportu.
Autorka popisuje škodlivost multitaskingu (narušuje schopnost soustředění a spánek) a modrého světla (které mimochodem vnímá v noci miminko přes zavřená víčka, pokud maminka u kojení kouká do mobilu). Nedoporučuje digitální technologie 60-90 min před spaním, a to nejen kvůli modrému světu (které lze odstínit), ale také kvůli nadměrné kognitivní stimulaci. K takové stimulaci dochází nejen večer, ale také během denního používání technologií, takže i toto může ve výsledku vést ke kratšímu a méně kvalitnímu spánku. Stres nahromaděný v důsledku vysoké kognitivní stimulace (hry, rychlý mediální obsah, komunikace) lze uvolnit fyzickou aktivitou.
"Dnešní teenageři si na problémy se spánkem nejčastěji zadělávají tím, že si večer píší s kamarády, scrollují na sociálních sítích nebo sledují videa." A v noci by měly být mobily jinde než kde se spí! Kupte normální budík. Spánek autorka považuje za zcela zásadní, protože jeho dlouhodobý deficit má u dětí a dospívajících důsledky jako zhoršené soustředění a paměť, poruchy nálady, úzkosti, deprese, hyperaktivita, užívání drog, alkoholu, nadváha atd. Za zmínku stojí, že z jednoho rozsáhlého výzkumu se zjistilo, že dnešní děti spí v průměru o hodinu méně než jejich rodiče nebo prarodiče, když byli dětmi.
Pro podporu bdělosti, zlepšení kognitivních funkcí, paměti a nálady autorka doporučuje, aby byly děti ráno aspoň 10 minut venku. Pro podporu zdravého vývoje zraku a prevenci krátkozrakosti doporučuje denně alespoň 2 hodiny pobytu venku. Zhoršení zraku dětí se (už dnes) nepřičítá obrazovkám, ale pobytu v převážně vnitřních prostorách.
Schopnost unitaskingu lze podpořit aktivitami, při kterých je zapotřebí soustředění, naučit děti rozumět svým emocím (když sedne k úkolu a najednou je neklidné, podrážděné, hledejte příčinu a jak s ní pracovat), rozdělit úkoly na menší kroky, při úkolech odložit mobil do jiné místnosti. Pozornost věnovaná obrazovkám je hyperpozornost (úplné pohroužení), ale při učení potřebujeme tzv. zaměřenou pozornost. Příliš mnoho koukání do obrazovek může schopnost zaměřené pozornosti narušovat.
Další zajímavé tipy: digikupóny (časy na papírcích, které vydáte na týden a dítě s nimi hospodaří), tech-free zóny (kde jsme bez mobilu a podobných zařízení), rodinné sešlosti bez technologií, rozkreslit denní aktivity do koláčového grafu, digitální dohoda (autorka dává odkaz na ukázku).
"I pouhý fakt, že děti častěji zhlédnou reklamu na čokoládové tyčinky a limonády, zásadně mění jejich chuťové preference a stravovací návyky."
"Někdy se rodiče obávají učinit velká rozhodnutí nebo omezení. Taková nejistota ale vytváří nejistotu i v dětech. Spolehněte se na to, že k porušování limitů bude docházet. Pokud jsou však hranice pevné a otevřeně jste si o nich promluvili, dítě ví, na jakém poli se může pohybovat a co už je "přes čáru". Buďte si jistí vlastními pravidly a nebojte se je vyžadovat od svých dětí, ale i od dětí navštěvujících vaši domácnost."
"Během života a skrze emocionálně náročnější situace, které s přibývajícím věkem přicházejí, se pak obrazovky mohou stát hlavním způsobem, jak překonávat složité situace. Tento motiv používání digitálních technologií je pak jedním z nejnebezpečnějších zejména proto, že přispívá k vytváření závislosti na nich."
"Všudypřítomné telefony a lákavé digitální obsahy naši pozornost neustále svádějí a perou se o ni. Často pak odbíháme myšlenkami i jednáním z reálného světa do toho digitálního a tam přepínáme z jedné aplikace na druhou. Schopnost hluboké práce a soustředění tak může být značně narušena. Dlouho se učit, vytrvat myšlenkami u nudného výkladu ve škole, ponořit se do intelektuálně náročné práce - to vše se pak stává těžší a těžší. Pomáhejte dětem najít a používat strategie, jak se soustředit, nenechat se vyrušit notifikacemi na telefonu a myšlenkami na novou hru nebo to, co se asi právě teď děje na sociálních sítích."