Hvězda zvaná pelyněk přehled
Jiří Procházka
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155279/hvezda-zvana-pelynek-155279.jpg
4
9
9
Historie slavné vzpoury plzeňského 7. pěšího pluku v Rumburku dne 21. května 1918. Tento pluk, složený převážně z navrátilců z ruského zajetí, kteří byli očitými svědky a často i nadšenými stoupenci revoluce, byl koncem války centrem nepokojů a protiválečných nálad, které vyvrcholily vojenskou vzpourou. Vzpoura byla potlačena a iniciátoři popraveni.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hvězda zvaná pelyněk. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Radši prorežimní angažovaný spisovatel, co psát umí, nežli disidentský amatérský pisálek, co bojoval proti režimu.
Procházka, kdysi hlavní dramaturg seriálu 30 případů majora Zemana, příběhy sestrojit dokáže. Strohá historická fakta obměkčí lidskými city, láskou k domovině a vypadne z toho semknutý, podprahově agitační román. Nu, spíše románek, jehož Fričovu filmovou »předlohu« z r. 1964 jsem si přesto zanedlouho na Masaryčce koupil na DVD za 29,- Kč (a včera ji viděl; kniha je lepší, jak jinak). 22/16
Myslím,že kniha předčí i film,který byl podle scénáře Jiřího Procházky a to v něm hráli takoví herci jako Rudolf Deyl ml. a Jiřina Bohdalová.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hvězda zvaná pelyněk v seznamech
| v Přečtených | 11x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 5x |
| v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
| 1999 |  Třicet případů majora Zemana 1. |
| 1983 | Lišky mění srst |
| 1984 | Hrdelní pře majora Zemana |
| 2020 | Zločin na zámku |
| 1978 | Hrdelní pře |
Moc pěkně a lidsky napsaný příběh o vojácích, kteří se rozhodli, že už nechtějí válčit. Nevím, jak moc je kniha spjatá s realitou, ale vzpoura z historického hlediska opravdu proběhla, třeba jen postavy z ní smýšlely trochu jinak.
Nejsem příznivkyní vojenských románů či povídek, ale tahle knížka byla spíše pohledem do zbytečně trýzněných duší, které by si místo kulky zasložily spíše doživotí v kruhu rodiny, v „pracovním táboře“ své domoviny, kde by byly obklopeny takovými zbraněmi, jako je půda, nářadí a smích vnoučat.