Hvězdní honáci přehled
Jiří W. Procházka
Velkolepé galaktické bitvy, mezihvězdná přeprava, kosmické křižníky a armády kyborgů... Přenesme se do vzdálených galaxií, ve kterých mezihvězdnou přepravu zajišťují gigantické hyperprostorové bytosti zvané „krávy“. Na jejich cestě napříč vesmírem je doprovázejí vesmírní honáci. Jenže galaktická přeprava se ocitá v ohrožení a s ní i celé galaktické společenství. Na scénu totiž vstupuje monopolní přepravce a velitel soukromých armád, hrabě Kuzněcow. Nic není jako dřív, rovnováha světa je narušena. Honáci musejí čelit flotilám kosmických křižníků, armádám kyborgů nebo krystalickým ještěrům-zabijákům. Dochází k planetárním válkám, k zabíjení mírumilovných „krav“ i k likvidacím samotných hvězd. Nastává období nelítostného boje…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hvězdní honáci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Pořád nemůžu uvěřit tomu, že ta kniha vychází ve 3. vydání. Četl jsem to kdysi ještě na gymplu a už tehdy jsem si vlastně nebyl jistý, co si o tom myslet. Taková vesmírná kovbojka, doslova. Western ve vesmíru, ale tak nějak podivně říznutý Dunou Franka Herberta. Zkusil jsem se k tomu po letech vrátit (přece jenom se pan Procházka považuje za průkopníka kyberpunku u nás), ale musím říct, že to fungovalo úplně stejně. Možná jako dobrodružné čtení do vlaku. Anebo fakt něco pro kluky, kteří zbožňují film Kovbojové a vetřelci. Dávám tři hvězdy, protože si s tím fakt nevím rady. Možná je to geniální a možná je to brak.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hvězdní honáci v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 65x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 62x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2015 | Mrtvá šelma |
2012 | Pašerák |
2005 | Není krve bez ohně |
2006 | Armády nesmrtelných |
2009 | Svůj svět si musíme zasloužit |
Hvězdní honáci se stali mou dovolenkovou knihou. Od roku 2018, kdy jsem si ji nechal od Jirky Walkera Procházky podepsat, až do letoška (2023) se mnou jeli na každou mou dovolenou. Jenže jsem se nikdy nedostal přes první část, protože po roce je prostě potřeba začít od začátku, že. To neříká nic o kvalitě knihy, ale o mých dovolených, kdy každý večer upadám do kómatu, protože jsem unavený jako pes. Letos jsme si ale řekl, že to takto dál nejde a po dovolené jsem tu knihu přečetl.
Je to velmi zvláštní mix westernu a space opery. Nápady se to řadí k těm divočejším a vtipnějším sci-fi knihám. Westernové prostředí je tady dovedeno do absurdna. Stejně tak i nápad s vesmírnými krávami a jejich honáky. Představa těch obrovských, monumentálních a interdimenzionálních bytostí je současně vtipná a ohromující zároveň. Ale krávami to nekončí. Jsou tady i skákající želvy, vesmírní medvědi a carbosauři, jejichž konečná likvidace je poměrně nápaditá, přesně ve stylu celé knihy.
Kniha obsahuje celou trilogii Hvězdných honáků. Nejde je ale hodnotit jako jeden celek, a to i přes to, že všechny tři části jedou podle stále stejného plánu. První část Planeta Fountain je krátká a svižná. Hlavně je ale první a představuje celý tento bizarní a zábavný vesmír.
Druhá část Planeta Shell obsahuje, hlavně zpočátku, řadu pasáží, které by působily efektně ve filmu, ale při čtení jsou příliš popisné a zpomalují tempo vyprávění. Potom ale vyprávění nabere tempo a konec je pěkně svižný.
Poslední částí je Planeta Lake. Tady má vyprávění skvělé tempo už od začátku, ale konec začne být trošku zkratkovitý a já jsem v jednu chvíli začal listovat zpět, jestli jsem náhodou nevynechal několik listů.
Kniha je prošpikovaná nejrůznějšími pop-kulturními, historickými a geografickými odkazy. To je fajn. Stále mě vždy potěší, když nějaký odkaz poznám. Autor si také často hraje s českými a anglickými jmény a názvy, to však už za těch téměř 30 let od prvního vydání zestárlo. Anglicky dnes umí každý a tak to už nemůže fungovat tak jako kdysi, když jsme si překládali, co vlastně znamená Old Shatterhand. Často to i postrádá smysl, hlavně ve druhé části, když je ta samá indiánská přezdívka občas napsána anglicky a občas česky. Měl jsem také problém se spoustou fyzikálních a různých jiných odborných výrazů (opět nejvíce ve druhé části), které jsou evidentně používané jen pro efekt, ale můj mozek se jich chytal jako něčeho důležitého, co je potřeba pochopit.