Hypochondr z periferie přehled
Jiří Syrovátka
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/195012/hypochondr-z-periferie-195012.jpg
3
12
12
Černá groteska plná gagů a vybraného humoru vypráví o čtyřicetiletém hypochondrovi s přezdívkou Dravec. Přišel už o ženu, o přítelkyni, o kariéru – a přesto se stále bojí především o své zdraví. Na pražské periferii si pořád dokola přehrává svůj zpackaný život. Defilují před ním postavy, které potkal. S každou sehraje podivnou frašku. Jeho největší ctižádostí je sepsat drama pro Národní divadlo a stát se slavným. Nakonec se mu dostane vnuknutí, aby zkusil žít znovu a jinak. Vyslyší svůj vnitřní hlas a lidé kolem něj se začnou divit. Dravec najednou vzlétne. Pokud máte rádi Šimka a Grossmanna nebo Woddyho Allena, pak jste otevřeli tu správnou knihu!... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hypochondr z periferie. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Já tu knihu nedokázala ani dočíst. V polovině jsem to vzdala. Děj se motal stále dokola a neposouval se vpřed. Skoro bych řekla, že se tam nic nedělo a to co se dělo mi přišlo velmi zoufalé.
Autor vysmahl černou grotesku nejnovější češtinou, která je opravdu hustá. Zejména závěrečné poslání o kráse, pravdě a lásce vyvolá jistě mnoho rohlíků na tvářích čtenářů.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hypochondr z periferie v seznamech
| v Přečtených | 16x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Knihotéce | 3x |
| v Chystám se číst | 2x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 2005 |  Nevěry II |
| 2014 |  Hypochondr z periferie |
| 2013 |  Zapomenutá jména |
| 1990 | Nesnáším trapné příběhy |
| 2004 |  Průjezd |
Úžasná kniha ! Osobní a upřímná. Málo kdo dokázal v Čechách, po roce 89, napsat tak výsostně existenciální příběh a přitom s humorem, který hraničí až se sebemrskačstvím. Je třeba dodat, že autor se vydáním Hypochondra zbavil i posledního zdroje obživy, a to psaní hodnocení restaurací pro nejmenovanou mlsnou příručku, která po francouzském vzoru, tříbila tuzemskou gastronomii. Hlavní mlsoun a editor příručky se poznal v jedné z postaviček a nebyl rád (tihle ti chlapíci umí svá rozpoložení dát setsakra najevo). O to více čtenář ocení, s jakým nasazením se autor pustil do díla. K plnému pochopení knihy, je třeba se k některým pasážím vrátit a vychutnat si dobu, která se již nevrátí......pokud ovšem nevěříte na Karmu (anebo na jiné osudově-průtokové ohřívače). Jediná vada na kráse je trochu přihlouplá obálka, ale když nakladatel zadává práci příbuzným, nelze než povzdechnout. Snad se v dalším vydáním autor dočká lepšího obalu.