Imperfekcionisté přehled
Tom Rachman
Satirický a přitom dojemný ohňostroj lidské marnosti odehrávající se v kulisách mezinárodního deníku sídlícího v Římě. Hrdinové románového debutu bývalého novináře Toma Rachmana nejsou zrovna ideálními kandidáty na Pulitzerovu cenu. Představte si šéfredaktorku prožívající manželskou krizi či postaršího pařížského korespondenta, který byl kdysi váženým reportérem a velkým svůdcem, ale dnes nemá „žhavější“ téma než chov strnadů. Nebo anorektickou redaktorku ekonomického zpravodajství, jež se zamiluje do dredatého irského povaleče. Odborníka na nekrology a křížovky, jehož životním cílem je „nic nedělat“, avšak rodinná tragédie ho ironií osudu posune v kariéře. Mladého naivního káhirského dopisovatele, snažícího se zdokumentovat „sexuální život islámských extremistů“, kterého bez skrupulí vysává starší kolega. Afektovanou, osamělou a zatrpklou finanční ředitelku nebo editora sisyfovsky bojujícího proti překlepům typu Saddám Hnusajn nebo genitální ekonom. Ti všichni jsou závislí na vnukovi zakladatele novin, jenž se však zajímá jen o svého baseta jménem Schopenhauer. Jsou to ztracenci, antihrdinové, věční smolaři lapení do sítě pochyb, zmítaní osudem. Jsou patetičtí i dojemní současně. Jsou zkrátka neodolatelní. Rachman je sleduje výsměšným perem milovníka opileckých portrétů a anekdot posbíraných u automatu na kávu. Kniha prostřednictvím jedenácti příběhů vykresluje více než padesát let historie jedněch novin, od zlatých časů k jejich úpadku. Ačkoli se každá z kapitol odehrává v jiném období a točí se kolem jiné postavy, je kniha — právě díky hrdinům, kteří proplouvají napříč jednotlivými epizodami — důmyslně propojeným příběhem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Imperfekcionisté. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (18)
Naprosté překvapení v tom nejdokonalejším hávů, které však úplně zbytečně k zemi sráží ta nic neříkající (oku nelahodící) obálka.
Poklidná povídková knížka, která se však k mému mírnému zklamání nezaobíra tolik novinařinou jako spíš novináři. Tedy novináři jako lidmi. Jedná se o příběhy ze života lidí různých věkových kategorií, novinářů pracujících pro již pomalu upadající plátek. Do toho se prolínaji krátké příběhy ze života zakladatelů a majitelů deníku v průběhu časů. Jak to u každé povídkové knihy bývá, jsou příběhy, které čtenáře osloví víc a jsou příběhy, které jsou spíše do počtu. V tomto případě se mi zdálo, že knize mírně dochází dech v druhé polovině, která mi nepřišla až tak zajímavá a trochu se to už opakuje. Autor příjemně překvapil mírou detailů - jak co se práce v deníku týče, tak i různých postaviček, které působí někdy komicky, někdy smutně, ale nikdy nejsou přehnané. Co se však novinařiny jako takové týče, do hloubky se tu bohužel nejde. Četlo se to však příjemně a byť nesdílím to všeobecné nekritické nadšení a tedy nemám pocit, že se jedna o must read knihu, můžu ji doporučit třeba jako ideální knížku na léto. Díky krátkosti a nenáročnosti povídek se to dá číst přerušovaně a člověk se neztratí. K závěru jsem mírně poklimbával, ale závěrečná povídka mě svým posmutnělým twistem a lidsky bohužel i trefnou pointou dost probrala. Za mě slabší 4*, ale za přečtení to stojí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Imperfekcionisté v seznamech
v Přečtených | 64x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 33x |
v Chystám se číst | 42x |
v Chci si koupit | 6x |
Čo sa spočiatku tvárilo ako zbierka poviedok, pomedzi ktoré sa prepletala nejaká dejová linka o histórii malých novín, sa stalo zbierkou životných osudov a postojov členov práve týchto novín. Začiatok ma príliš neoslnil, no potom sa to postupne rozbiehalo a koniec som si už užíval. No kvôli úvodu budem s hodnotením skromný...