Iveto, sbohem... přehled
Zlata Golda Dvořáková , David Zápal
Iveta Bartošová - kdysi princezna českého popu, dnes smutná hrdinka bulvárních listů. O jejích vzestupech i pádech vypovídá Ivetina dlouholetá spolupracovnice a chůva syna Artura - Zlata Golda Dvořáková. Přestože se po letech nerozešly zrovna v nejlepším, Golda hovoří o zpěvaččiných peripetiích bez zášti, avšak zcela otevřeně. Popisuje to, co skutečně s Ivetou a jejím synem prožila, co viděla na vlastní oči. Podává svědectví o tom, jak se snažila pomáhat, a nejvíce lituje okamžiků, kdy její snaha narazila na zpěvaččino paranoidní chování. Příběh Ivety Bartošové (sestylizovaný z výpovědí bývalé chůvy novinářem Davidem Zápalem) ukazuje, jak lze zničit sebe sama - kariéru, domov i rodinné štěstí. Otevřená výpověď jednoho z někdejších Ivetiných a Arturových "nejbližších lidí" čtenáře zaujme, překvapí i vyděsí a věřme, že i mnohým pomůže otevřít oči a přiznat si své vlastní problémy.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Iveto, sbohem.... Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Iveta Bartošová byla primárně do sebe zahleděná a paranoidní osoba, která nespíš nikdy nežila normální život, a tudíž ho ani nebyla schopna. Hodnoty životů jiných příliš nevnímala, vše přeci mělo sloužit jejím přáním a potřebám.
Jistě, do takové podoby byla lidmi vychovávána a o ní jimi přesvědčována, ale k politování coby dospělá osoba zas tak nebyla.
Takto mi vyznívá kniha, o pravdivosti jejíchž slov nemám důvod pochybovat. Naopak mám za to, že v záplavě uslzených a skutečně bulvárních nářků typu "oni nám naši Ivetku zabili", je takového zasvěceného i když subjektivního pohledu na naši popovou princeznu zapotřebí.
Je pěkné tu číst jak je ta kniha hrozná , ale nikde ani na bazarech nelze sehnat . Holt v ČR se na krásný příběh hvězd nesahá:) a ještě k tomu se něco dozvědět o té osobě a pokazit si ten krásný obraz. No fuj:)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Iveto, sbohem... v seznamech
| v Přečtených | 39x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Knihotéce | 16x |
| v Chystám se číst | 1x |
| v Chci si koupit | 2x |
Co mi na této knize vadilo, nebyla fakta, kterým jsem většinou věřil, ale styl psaní. Pan autor je odkojený bulvárem, ale tady se snaží o literární formu, což je spíš na škodu. Mnohem víc by se mi to líbilo, kdyby to bylo celé koncipováno jako výpověď paní Goldy-Zlaty. To neustálé přeskakování a citace mě spíš obtěžovalo. Některé rádoby vzletné formulace mě také neseděly.