Já, Rembrandt přehled
David Weiss
Životopisný román Davida Weisse Já, Rembrandt se před čtenářem otevírá v době, kdy Rembrandtovi je čtyřicet osm let a je na prahu svého umělecky nejvyzrálejšího období. Zároveň ale žije v dluzích a v nemilosti církve, neboť se odmítá oženit se svou milenkou, a je hluboce roztrpčený skutečností, že soudobá společnost odmítá uznat a ocenit jeho tvůrčího génia. Autor umným perem líčí umělcův vnitřní svět a zároveň i svět 17. století v Nizozemí, v němž Rembrandt žil a tvořil. Rembrandtův Amsterdam je bohatý na mravy i intriky, je bohatý na triumfální tvůrčí činy, ale zároveň i na ponížení a přehlížení. Weissovi se v jeho románu podařilo dospět k podivuhodné syntéze. Nedělí totiž Rembrandta na obyčejného smrtelníka na straně jedné a geniálního umělce na straně druhé, ale vykresluje Rembrandta jako člověka, jehož život a tvorba jsou spolu nerozlučně spjaty a nekonečně se navzájem prolínají. Výsledkem je plasticky přesvědčivý portrét, který setrvává v čtenářově mysli dávno potom, co dočetl poslední stránku Weissovy knihy. David Weiss je autorem řady známých biografických románů: Mozart - člověk a génius, Benátčan (o Tizianovi) a Nahý jsem přišel na svět (o Augustu Rodinovi).... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historické romány
Vydáno: 1990 , SvobodaOriginální název:
I, Rembrandt, 1979
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Já, Rembrandt. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)


No, mně se kniha líbila, protože se nejedná o nudné popisování faktů. Je z ní patrná pýcha hlavního hrdiny. Některé pasáže byly pro mě ale nudné, možná i proto jsem ji vlastně nikdy nedokončila. Nějak mě to k ní zpátky netáhlo. Nikdy jsem neměla pocit "pane bože, musím všeho nechat a jít číst Rembrandta", spíš šlo o racionální rozhodnutí dozvědět se něco o skvělém malíři. Věřím ale, že je to spíše mnou než knihou :-)


„Nemohl jsem dovolit svým nepřátelům, aby mysleli, že jsem poražený, že jsem jim vydán na milost.“ (s. 296)
Weiss nám ukazuje nezlomnou vůli nepolepšitelného hedonisty a hledače Rembrandta, jehož motto je dobré pro ty, kteří si hledí svého díla a svého života jako největší hodnoty. Je to důležité zvláště v těžkých dobách jako je dnešní, válečná… Zajímavý je zde i střet s mladým filozofem Spinozou, který si Weiss k příběhu dodal jako zorný úhel pohledu na život a svět. Musím připomenout alespoň tři Spinozovy myšlenky:
„Každá situace má smysl, jen ho najít.
Nenávist, pravý opak lásky, vzniká z bludu vycházejícího z domněnek.
Nejeden člověk si zachoval zdravý rozum a veselou mysl jen díky radám, kterých neuposlechl.“
Výsek z života Rembrandtova zobrazený v díle, je poněkud úzký a vede k opakování motivů, a to celou knihu trochu sráží proti jiným Weissovým životopisům. A Spinozův případ je tudíž i trochu spekulativní, aby byla kniha zajímavější. Nicméně je to dobrá kniha. A je dojemné, jak skvěle funguje celá Rembrandtova rodina i v nejtěžších chvílích.
Román velmi pozdvihují básně na začátcích kapitol, velice dobré a skvěle motivační:
„Drž se
Drž se papírového draka
A nepusť se
Ať si vítr zuřivě duje
Drak tě podrží
Ať si vítr sebeslabší je
Drak tě donese dolů v bezpečí
Drž se
Drž se svého draka
Život je drak
Je“
Tyto verše pro svého manžela skládala jeho žena, básnířka Stymean Karlen a jsou ozdobou jeho knih.
Mám 1. vydání s portrétem Rembrandta v bílém turbanu, který se na mne bude dívat a připomínat mi, o čem je lidský život.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Já, Rembrandt v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 182x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 15x |
v Mé knihovně | 114x |
v Chystám se číst | 39x |
v Chci si koupit | 7x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
malířství umění Holandsko 17. století výtvarné umění umělci životopisné, biografické romány malíři holandské malířstvíAutorovy další knížky
1985 | ![]() |
1990 | ![]() |
1983 | ![]() |
2001 | ![]() |
Zajímavá beletristická kniha o jednom z největších holandských mistrů nejen Zlatého věku. Byl to na svou dobu příliš svobodomyslný člověk. V Nizozemsku nevadila jiná víra, ale její domnělý nedostatek nebo absence. Rembrandt byl věřící člověk, ale svou víru odmítl svázat s dogmaty některé z církví. Asketický život protestantů mu byl cizí. Z našeho dnešního pohledu, kdy je příslušnost k nejake církvi dobrovolna, tak tehdejší život i v relativně svobodomyslnem Nizozemsku (zejména srovname-li to s našimi zeměmi tě doby a tmarskymi čarodějnický procesy) byl s církví spjat - svatby, křtiny, pohřby se bez církevních obřadů neobešly. Pokud se bez nich chtěl někdo (třeba Rembrandt) obejít, tak byl společnosti zavržen. Nejdes-li s námi, jdeš proti nám.
Rembrandt byl cílevědomý a šel si za svým a nadělal si tímto mnoho nepřátel. I když mi tím nebyl úplně sympatický, tak jsem dokazala pochopit, proč si Hendrikje v urcite fazi nechtěl a nemohl vzít, ale naopak jsem vrtěla hlavou, když si půjčil na splátku dluhu a peníze na to nakonec nepoužil a investoval je (do VOC nebo obrazů mistrů) nebo utratil za běžné výdaje.
Měla jsem za to, že Spinoza skutečně stal modelem Rembrandtovi, ale byla to patrně jen autorova fabulace. Ovšem tato linka mne velmi bavila, obraz, o kterém je řeč je opravdu působivý a zobrazuje Ježíše nezvykle, což bylo v době vzniku obrazu samozřejmě vnímáno velmi negativně.
Kniha se mi líbila a přestože to byla biografická kniha, tak jsem si přála, aby dopadla lépe, ale to by zase neodpovídala faktograficky.