Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu přehled
Maryse Condé
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496185/bmid_ja-tituba-cerna-carodejnice-ze-sale-q9r-496185.jpg
4
149
149
Tituba je z dobových pramenů dochované jméno černošské otrokyně z Barbadosu, která se řízením osudu ocitla v roce 1692 v americkém Salemu. V puritánském městě vyvolá její barva kůže hrůzu a davová hysterie vyvrcholí nechvalně známými procesy proti čarodějnicím. Guadeloupská spisovatelka Maryse Condéová nechává Titubu v dobrodružném propojení fantazie a historické látky vyprávět příběh procesů z pohledu otrokyně. V románu o putování Tituby z exotického ostrova do studeného Nového světa a zpět se Maryse Condéová dotýká témat kolonialismu, lidské svobody i údělu žen. Její historická fabulace se ale vyznačuje zejména osobitou ironií, se kterou přistupuje jak k drastickým momentům života otroků, tak nepřímo i k současným snahám o napravení křivd.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , MaratonOriginální název:
Moi, Tituba, sorcière ... noire de Salem, 1986
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (36)
Anotace na tuto knihu mě zaujala na jedné stránce na sociální síti. Ačkoliv se jedná o útlejší dílo, nečte se snadno.
Od prvních řádků je čtenář vtažen do světa otroctví a nadřazenosti, ze kterého mi během čtení bylo nejednou úzko. Moc se mi líbily popisy přírodního léčitelství.
Celou dobu jsem doufala v dobrý konec pro Titubu, ale příběh se odehrál tak, jak měl.
Čteno ve francouzštině.
Román zpracovává život skutečné historické osobnosti - Tituby, černošské otrokyně, která byla jednou z prvních zatčených při čarodějnických procesech v Salemu - její život si nicméně značně "dopracovává". Ostatně o reálné Titubě toho moc známo není, protože, jak se na mnoha místech uvádí, jako černošská otrokyně nestojí nikomu za zmínku. Jde tak o určitou poctu této ženě, oběti nespravedlnosti. Český název je trošku zavádějící, protože odkazuje přímo na Salem. Samotné čarodějnické procesy však detailně popsané nejsou, důležitý je i život před a po, aby se z Tituby stala reálná žena, neredukovaná jen na jednu událost. Ve francouzštině se kniha jmenuje (tedy aspoň ve vydání, které jsem měla v ruce, protože tu vidím něco jiného...) "Já, Tituba, čarodějnice...", což podstatu příběhu vystihuje mnohem více. Tituba totiž nařčení z čarodějnictví čelí celý život, před Salemem i po Salemu.
Ano, román je v podstatě ideologický (snaha dát hlas ženě, navíc černé). Tituba navíc není "zaparkovaná" ve své době, román nekončí její smrtí, vnímá i to, co se děje poté. Proto podle mě moderní zmínky typu "z tebe feministku neudělám", jak bylo zmiňováno níže, zas až tak nemlátí do očí. Celkově mi ale něco bránilo se začíst. Způsob vyprávění mi přišel takový trošku kostrbatý, byť to byl zřejmě záměr, nikoliv nedostatečnost autorky.
Související novinky (1)
Ozvěny run, Muž bez tváře a další knižní novinky (31. týden)
31.07.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 200x |
| ve Čtenářské výzvě | 34x |
| v Doporučených | 11x |
| v Knihotéce | 36x |
| v Chystám se číst | 129x |
| v Chci si koupit | 26x |
| v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
17. století otroctví francouzská literatura rasismus Salem rozhlasové zpracování karibská literatura čarodějnické procesy Barbados puritáni
Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu
Zábavně, čtivě napsané. Postavy jsou vykresleny minimalisticky, přesto jsou živé a věrohodné, nečernobílé. Zajímavé romantické linky s různorodými muži (a ženou?), které působí jako sám život, nikdo není dokonalým ,,mužem jejího života," přesto na všechny vzpomíná s určitou láskou.
Na to, o jak hrozných událostech kniha pojednává, to vlastně není až zase tak depresivní, možná díky postavám zemřelých, které hlavní hrdinku chrání a dávají jí naději i v těch nejhorších situacích.
Konec byl trochu moc zrychlený v poměru ke zbytku knihy.
Největší emoce, kterou ve mě kniha nakonec vyvolávala, byl vztek. Nenávidím křesťanství.