Whisky s ledem přehled

20.09.2023

Už takřka tři roky nepřibyl k této knize komentář, takže to napravím. Vzhledem k tomu, že prý pan spisovatel dává přednost pivu, usuzuji, že pojmenovat vyšetřovatelku Jack Daniels byl asi kalkul pro větší prodej. V lepším případě jde snad o humor.
Místy jsem si říkal, že to skoro připomíná detektivní frašku, místy to bylo dost drsné. Rozhodně je ale tento první díl celkem čtivý, i když se autor nevyvaroval vaty na zvýšení počtu stránek. Celkem korpózní kniha. Uvidím dál.

28.10.2020

“Byla rozložitá - přidejte padesát kilo k rubensovské figuře a máte představu. Myslím, že politicky korektní výraz by zněl s nevyváženou činností žláz nebo kaloricky postižená.”

Nemusela bych si lámat hlavu s komentářem, veškerou práci s volbou slov a trefnými postřehy z knihy za mě odvedli marlowe a trudoš. Potlačím mentální lenoru, shrnu své dojmy v podstatných bodech: 1) čtivá kriminálka v tradicích drsné školy, což znamená soukromý život a vztahy na prd, inklinace k alkoholu, nespisovné dialogy plné sarkasmů a vůbec verbálních soubojů à la kdo dočůrá výš. 2) Hlavní postava je až moc Harry Callahan, než aby jí to čtenář bez výhrad sežral. Protože je to žena ve středních letech a těm nesluší hospodské rvačky. Je fuk, kolik denně udělá sklapovaček - úder do hlavy od podstatně většího chlapa by ji měl složit, pokud netráví pravidelně čas v ringu, kde se naučila přijímat rány (a nic takového román nenaznačil). 3) Zdejší psychopat je až přemrštěně zvrhlý. Jsem ochotná v komentáři ocenit originální vraždy (jako např. v “DNA” Yrsy Sigurðardóttir), to se však netýká laciného trendu šokovat co nejodpudivějším hnusem. Kde se ta brutalita spisovatelů vůči fiktivním obětem zastaví?
Samostatný odstavec zaslouží práce překladatelky a textové redaktorky. Žena v hlavní roli se díky popisu oblečení odhalí hned v prvních větách, přesto je do strany 34 oslovována v mužském rodě: “Jacku”, “Jackovo auto” a podobně. Těší mě, že dámám ve vydavatelství časem docvaklo správné skloňování jména Jack Danielsové, nicméně nechápu, proč mě nechaly v úvodu brousit zubní sklovinu a vážně přemýšlet, zda se na knihu raději nevybodnout. Následují minely jako nesprávné užívání slova “pateticky”, “director´s cut” v souvislosti s filmem opravdu není “ředitelská verze” atd. Narazila jsem na více překladatelské neohrabanosti a nepozornosti v korekturách, leč nezastavila jsem četbu, abych si každou hnidu poznamenala.
Hodnocení mi zase zakotvilo na hraničních 70%, konečný počet hvězdiček vyřešila otázka: “Bavila jsem se tolik, abych šla do pokračování?” Odpověď zní jednoznačně “ano”. Docela povedený úlovek z knihovny, byť mi v dlouhodobé paměti utkví především výhrady.