Jádro věci / Konec dobrodružství přehled

13.05.2019

Tohle bylo moje druhé a třetí setkání s tvorbou Grahama Greena.
(Před nedávnem jsem četl Moc a sláva a protože mě tato kniha velmi oslovila, sáhl jsem po další Greenovce)
Začal jsem od Konce dobrodružství, protože jsem byl nedočkavý zhlédnout filmovou adaptaci a nechtěl jsem ji vidět před přečtením předlohy. (Bohužel musím zkonstatovat, že přestože film byl na dobré úrovni, ani zdaleka nenaplnil má očekávání - pohnutí, jaká jsem prožíval u knihy se u filmu nezopakovala. Zřejmě dospívám do stadia, kdy se raději vzdám filmového zážitku, než abych riskoval, že bude narušeno mé vnímání knihy.) V průběhu čtení (jako obvykle) jsem si zatrhával pasáže, které bych si rád přečetl znovu. Když jsem na konci zjistil, že mám označeno víc než půlku knihy, měl jsem chuť začít ji číst od začátku. Jenomže ještě mě čekalo Jádro věci. Po přečtení Scobieho příběhu jsem si uvědomil, že jsem se definitivně stal Greenovým obdivovatelem. (Už to tak vypadá, že si budu muset přečíst vše co napsal.)
Postava policejního úředníka Scobieho je zde vykreslena velmi věrohodně a realisticky.
Scobie oplývá silným smyslem pro morálku, pro spravedlnost a pro potřeby bližních, který mu nedá vydechnout. Vlivem koloniálního prostředí je postupně vtahován do bludného kruhu lží, machinací a drobné korupce.
Nadto je vláčen mezi láskou k manželce, láskou k milence a láskou k Bohu. Prodělává nekonečný vnitřní monolog, snaží se hledat řešení svízelných situací ve kterých se řízením osudu ocitá, hledá odpovědi na nezodpověditelné otázky a čím dál víc si uvědomuje, že není schopen najít řešení, kterým by nikomu neublížil. Jakmile se k některé straně přikloní ihned má pocit, že se zpronevěřil straně druhé.Nakonec přece jen jedno řešení najde...
Jak píše Jan Zábrana v poznámce editora: je to román o utrpení srdce i rozumu, o člověku uvízlém nikoli svou vinou v propasti, rozvírající se mezi objektivním světem a subjektivním lidským vědomím.
Myslím, že toto je přesné a stěží by to šlo říct výstižněji.