Jak jsem sebrala odvahu přehled
Barbora Šťastná
Kniha o tom, že odvaha a strach se nevylučují Tahle kniha není návod, jak se přestat bát. Já se například bojím spousty věcí. Bojím se otevírat dopisy s modrým pruhem, bojím se pavouků, zubaře, předjíždění na okresce, bojím se, že v práci přijdou na to, že ve skutečnosti nic neumím. Přišla jsem ale na to, že i když se strachu nezbavím, nemusím ho za všech okolností poslouchat. I se strachem můžu sebrat odvahu a dělat věci, které bych od sebe nečekala. Tahle kniha je tedy o tom, jak jsem sebrala odvahu: • přestat se za všechno omlouvat • říct „ano“ a jít dobrodružství naproti • říkat „ne“, když je to potřeba • nesnažit se být pořád cool • nosit klobouk • nečekat na dovolení • požádat o pomoc • nemít pořád samé jedničky • radovat se, i když vím, že je to jen na chvilku... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak jsem sebrala odvahu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (52)
Bohužel me kniha vůbec nebavi a přijde mi o nicem. Nutila jsem se ji cist dal a dal, ale nakonec to nekde v pětině knihy vzdavam.
Kniha je o autorčiných pokusech jak vybočit z komfortní zóny a údajně vychází z její Šťastného blogu, který vůbec neznám. Téma hodně zajímavé, v některých situacích se člověk pozná, ale moc mě to nebavilo.
Moc pěkná obálka, kterou nakreslila Lenka Geislerová.
Určitě zkusím další knihy od autorky
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak jsem sebrala odvahu v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 270x |
ve Čtenářské výzvě | 43x |
v Doporučených | 16x |
v Knihotéce | 82x |
v Chystám se číst | 121x |
v Chci si koupit | 21x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
povídky životní styl české povídky odvaha
Autorovy další knížky
2022 | Samotářky |
2013 | Šťastná kniha |
2019 | Láska pro samouky |
2020 | Hezčí svět |
2017 | Dobrá tak akorát |
Zpočátku mě kniha chytla, docela jsem se v ní i viděla.
Ale postupně se vlastně hodně částí "opakuje" ve smyslu - mluvíme o něčem (příběh, děti, práce) a najednou jsme u toho, kdo a kdy na toto téma dělal průzkum a co z něj vyšlo.
Těch průzkumů na mě bylo prostě nějak moc.