Jak se žije dětem s postižením po deseti letech přehled
Helena Chvátalová
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174059/jak-se-zije-detem-s-postizenim-po-deseti-letech-174059.png
5
8
8
Autorka se po deseti letech vrací k dětem s postižením, kterým věnovala pozornost v první knize "Jak se žije dětem s postižením" a hovoří s nimi o jejich současném životě, snech a plánech. Někteří tito mladí lidé vystudovali či studují vysokou školu, některé jejich postižení sice nepustilo dál, ale přesto žijí vcelku spokojený život. Tři z dětí, jejichž osudy představila první kniha, zemřely. Příběhy mohou být velkým povzbuzením pro rodiče malých dětí s postižením a výbornou zpětnou vazbou např. pro studenty, kteří první knihu znají.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak se žije dětem s postižením po deseti letech. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Krásně napsané, skvělá tvorba. Je dobře, že se o tomhle tématu mluví. Příběh slepé dívky a chlapce, slečny s mozkovou obrnou, dvěma rodinami se sluchovým postižením a mentálním postižením.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak se žije dětem s postižením po deseti letech v seznamech
| v Přečtených | 12x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 1x |
| v Mé knihovně | 2x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v Chci si koupit | 1x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2005 |  Jak se žije dětem s postižením |
| 2011 | Kuchařka pro báječné tchyně |
| 2012 | Jak se žije dětem s postižením po deseti letech |
| 2004 | Malá povzbuzení pro mámy a táty |
| 2006 | 300 rad pro první rok s dítětem |
Druhý díl, četla jsem simultánně s prvním dílem. O to víc jsem si ty rozhovory po 10 letech užila.
Do knihy jsem se pouštěla ze studijních důvodů, ale především z důvodů osobních, protože mám sama syna se spinální atrofií. V tomto druhém díle se však bohužel ani jeden rozhovor spinální atrofii nevěnuje. Autorka v úvodu totiž jasně píše, že někteří rodiče rozhovor odmítli. A já to naprosto chápu. 10 let je v postižení SMA dlouhá doba a v době, kdy neexistovala žádná léčba - 10 let v životě těžce postiženého smáka tak ve většině případů znamenala smrt. A o tom se velmi těžko hovoří.
Proto si moc cením rozhovoru s maminkou Daníčka, která se s touhle ztrátou musela popasovat hned 2x.
Jsou to rozhovory extrémně motivačí, smutné, ale zároveň nadějeplné.