Jak šli tím zdejším světem... Rodinné album přehled
Zdeněk Hazdra
Zpěváka Karla Zicha mnozí znají jako nepřehlédnutelnou osobnost české populární hudby. Avšak méně se už ví, že pocházel z rodiny s mimořádnou kulturní a intelektuální tradicí. V knize „Jak šli tím zdejším světem“ ožívají příběhy jeho otce Otakara, který na Univerzitě Karlově založil první katedru logiky, i obou dědečků: významného estetika a skladatele Otakara Zicha a Karla Moravce, violisty a člena světoznámého Ševčíkova-Lhotského kvarteta. Děje se tak prostřednictvím fotografií, korespondence, strojopisných vzpomínek a též vyprávění zpěvákovy sestry Marie Bořek-Dohalské, s jejímž manželem Václavem, potomkem starobylého šlechtického rodu, pojilo Karla hluboké přátelství. Postupně tak čtenář rozmotává klubko vztahů a vazeb rodin Dohalských, Zichových, Moravcových a jejich pozoruhodných přátel ze světa kumštu, vědy i politiky, kam náleželi Jan a Rafael Kubelíkovi, Karel a Emil Burianovi, Ema Destinnová či Rudolf Firkušný. Do této mozaiky příběhů patří také František a Klotylda Vuršrovi, praprarodiče Karla Zicha, kteří na konci 19. století založili pensionát „Krásnohorská“ na České Kubici. Ve své době byl vyhledávaným místem českých vlastenců a milovníků umění. Právě tady, v odlehlých místech česko-bavorského pomezí, kdysi všechno začalo.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak šli tím zdejším světem... Rodinné album. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak šli tím zdejším světem... Rodinné album v seznamech
v Přečtených | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Ema Destinnová, 1878-1930 albumy rodinný archiv čeští zpěváci Karel Hašler, 1879-1941
Mnohoslovná anotace, a přece si myslím, že vám neřekne a nepřipraví vás na to, co kniha skrývá. Neprozradím to ani já, neboť její vizuální stránku do slov dostat nejde. Nutno samostatně listovat, očima pomalu vstřebávat,…. a prostě podlehnout. // Po otočení poslední stránky mám jedinou, docela malou výtku, resp. nápad, totiž, že pro onen proces rozmotávání by bylo dobré mít po ruce velkoformátový rodokmen či vztahového pavouka. // Objeveno při pátrání po Rafaelu Kubelíkovi (1914-1996). // Dávám pět hvězdiček. Vhodné pro čtrnáctou či patnáctou příčku letošní čtenářské výzvy.
--------------------------------------------------------
Je v každém srdci struna napjata,
jež tichou píseň zpívá,
v té písni kvetou jara poupata,
a klid z ní v duši splývá.
Je v každém srdci aspoň malý kout,
jenž v tichém čeká snění –
až bude moc´ v ráz v nitro obejmout
v svých citů vroucím chvění.
Je v každém srdci hrstka naděje,
jež v svět by chtěla hřmíti…
a zatím každý van ji rozvěje dřív,
než se vzchopí k žití.