Jak umírá diktatura přehled
Jiří Chalupa
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31587/bmid_jak-umira-diktatura-9Rq-31587.jpg
4
10
10
Pád Frankova režimu ve Španělsku
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak umírá diktatura. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Nenápadná, útlá knížečka, vyprávějící o tom, jak se Španělsko po smrti generála Franca posunulo od diktatury k demokratické konstituční monarchii. Některé věci českému čtenáři připadají povědomé - třeba když je řeč o první pofrancovské koalici UCD, pod vedením frankistického aparátčíka Adolfa Suáreze, který zcela v souladu se zákony starého režimu tento režim pomalu, ale jistě demontoval. Vyprávění o tom, jak kortesy a Movimiento schválily návrh zákona o reformě - čili o zániku frankistického režimu - drtivou většinou hlasů, musí našinci nevyhnutelně připomenout dějinný okamžik, kdy poslanci Federálního shromáždění, řečeno s Járou Cimrmanem, udělali svého oblíbeného disidenta prezidentem. Změna režimu ve Španělsku se obešla bez revoluce a jediným dramatickým okamžikem byl zfušovaný pokus o puč některých frankistických generálů, který král Juan Carlos zmařil několika telefonáty. Je to zajímavé čtení a nejrůznějších poučných paralel nebo naopak protikladů, objevujících se v porovnání se situací v Česku, je celá řada.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak umírá diktatura v seznamech
| v Přečtených | 9x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 13x |
| v Chystám se číst | 9x |
| v Chci si koupit | 4x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Španělsko fašismus španělské dějiny
Autorovy další knížky
| 2017 |  Dějiny Španělska |
| 1999 | Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile |
| 2007 | Inkvizice: Stručné dějiny hanebnosti |
| 1997 | Jak umírá diktatura |
| 2002 | Zápisky o válce občanské |
Až ex post jsem zjistil, že jde původně o disertační práci a musím přiznat, že tím mnohé dává smysl, zejména jistá snaha o emotivnost, zejména pokud se týče odsudků jistých (dle jeho názoru extrémních, což by ale bylo potřeba poněkud vymezit, aby to mělo vypovídající hodnotu) názorových proudů. Je ale třeba uznat, že se nerozpakuje rozdávat tyto nálepky doprava i doleva, a je tak znát snaha o objektivitu, což se cení. Jinak musím přiznat, že mám knihy doc. Chalupy velmi rád, byť zcela vždy se s ním neshodnu. Umí psát zajímavě a zároveň téma pojmout celistvě. Jistým nedostatkem je dle mého názoru trochu křečovitá snaha hledat paralely a srovnání mezi pádem komunismu u nás a pádem frankismu, což ale asi pochopitelně lze obhájit, tím, že v 90. letech se to nabízelo. Jinak je třeba otevřeně říci, že Frankův režim byl jednak značně specifický (tak jako asi každý konzervativní režim, nanejvýš ho lze přiřadit do oné volné skupiny "tradicionalistických diktatur"), jednak srovnání nesedí ideologicky a jednak i ty paralely jsou nanejvýše vnějšího charakteru a navíc nepříliš časté (viz třeba "Teorie a praxe nedemokratických režimů"). K čemuž ostatně sám autor v podstatě dochází.