Jan Lucemburský - Vězení pro krále přehled

Vězení pro krále uzavírá jako 21. román řadu královských ság Přemyslovců a Lucemburků, které začínají v roce 1169 Příběhem mladšího bratra ve svazku Zrození království. Kronikářské románové dílo o českých panovnících dovedla Ludmila Vaňková ve Vězení pro krále až do roku 1403. Václav IV. nikdy nechtěl být pán světa, a proto ho chtějí sesadit z římského trůnu. Na jeho obranu vystupují tovaryšstva válečníků a vůdcem jedné takové roty je i dosud neznámý Jan Žižka. Zikmund chce Václava přinutit k císařské korunovaci v Římě a násilím drží bratra v Rakousku, ale mladý Jan Žižka s dalšími bojovníky se odhodlají osvobodit svého krále z vídeňského zajetí. Do Čech se vrací již moudřejší Václav, který ví, že vězení pro krále je jeho trůn. Vězení pro krále uzavírá po románech Ty jsi dědic svého otce a Jsme jedné krve trilogii Ludmily Vaňkové Rozděl a panuj, ve které se synové Karla IV. v obtížných podmínkách papežského schizmatu a za intrik a bojů o římský trůn snaží udržet vládu a vliv nad světem, který zdědili po svém otci. Je to však svět velmi změněný, ve kterém se může dokonce stát, že vězením pro krále je jeho trůn. Nejmladší ze synů císaře Karla Jan Zhořelecký již zaplatil životem za to, že se měl zařadit mezi nejpřednější vladaře světa, a tak veškerá tíha a odpovědnost za panování lucemburské dynastie zůstala na Václavovi a Zikmundovi. Oba královští bratři jsou ale tak rozdílní, že jejich společné úsilí vyvolává události s přímo opačnými důsledky, než zamýšleli. V Čechách pokračuje boj mezi panskou jednotou a králem Václavem, který má naštěstí věrného spojence v bratranci Prokopovi a v tovaryšstvech svobodných válečníků. Hejtmanem jedné takové roty je i dosud neznámý Jan Žižka, který se svými druhy osvobodí krále Václava, když je při nezdařené cestě k císařské korunovaci do Říma zadržován ve Vídni, zatímco Zikmund se svým uherským vojskem pustoší Čechy, aby Václavovi udržel český i římský trůn. 3. vydání... celý text