Jediná přehled
Klára Jarunková
Příběh dospívající Olinky patří mezi nejvýznamnější díla Kláry Jarunkové a byl přeložený do mnoha jazyků. V USA vyšel jako Don´t cry for me. Příběh patnáctiletého děvčete z Bratislavy. Nikoli dobrodružný, nebo kriminální. Ani milostný, ani táborový, ani sportovní, ani... Zkrátka příběh. Jak člověka potkává den za dnem, událost za událostí, hodina za hodinou! Otec, matka, babička, škola, kamarádi. Zimní večer v zešeřelých ulicích, první náznak lásky. Nahlédnutí do světa rodičů, do jejich zlomů a katarzí, ale hlavně do světa patnáctiletých lidí, připravujících se k prvnímu kroku do života, jímž je blížící se poslední zvonění...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jediná. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Myslím si, že pro náctileté to není úplně to pravé čtení. Mě osobně knížka moc nezaujala. Kdyby se tam rozvíjel příběh ohledně těch dětí, o které se nestarají rodiče, pak by ta knížka asi měla zajímavější význam a smysl. V textu se skáče z jednoho na druhé a rozhodně to není čtení pro náctileté, z hlediska dost nezajímavého textu
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jediná v seznamech
v Přečtených | 104x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 53x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
zfilmováno dospívání první láska zklamání pro dívky pro dospívající mládež (young adult) dívčí rományAutorovy další knížky
1977 | Jediná |
1970 | Bratr Mlčenlivého vlka |
2001 | Tulák |
1969 | Poklady Zorničky |
1977 | Tiché bouřky |
Knihy paní Jarunkové mě dlouho míjely, je to spíš čtení generace mých rodičů. Před časem se mi ale náhodou dostal do rukou Můj tajný zápisník a líbil se mi autorčin styl psaní, takže jsem od ní chtěla určitě ještě něco. Tak jsem splašila Jedinou... a líbila se mi ještě víc než zápisník. Krásně vystihuje přerod dítěte v dospělého, má to ten dětský vtip jako zápisník, ale zároveň větší hloubku a drsnost. Nečekejte uzavřený příběh, je to přesně takové, jak to popisuje anotace. Krátká exkurze do cizího života, popis toho, jak člověka potkává den za dnem, hodina za hodinou, "slice of life" se tomu žánru dneska moderně říká. Pro mě to byla i exkurze do let šedesátých, která jsem nezažila. Zajímavé, vtipné, smutné, někdy i dost drsné. Nejde tam jakoby o nic, a přitom jde o všechno.