Jinozemě I - Město zlatého stínu 2 přehled

27.04.2024

Moc dobře jsem si počet

18.02.2022

Na Jinozemi jsem se chystala už dlouho a hodně jsem to odkládala, protože rozsah trochu vyděsil i mě. Zklamal mě překlad (swordsman není mečíř a default setting není tvrdé nastavení) a paradoxně mě příliš nebavily části s Paulem (po dočtení tedy nevím, zda se na další díly těšit nebo ne). Už jsem toho četla tolik, že přijít na to, kde je Paul mi dalo asi tak žádnou práci a samotné prostředí mě ničím neoslnilo. Naopak nejvíc mě bavily hlavní příběhové linky (s Renie a s Orlandem), chápu ale, že ukázat záporáky bylo také důležité pro vzbuzení zvědavosti. Příběh se zatím rýsuje jako volnočasové čtení pro každého správného konspirátora - supertajný virtuální svět, Bratrstvo Grálu, ta záležitost s dětmi, podezřele letití zakladatelé, kontraspiknutí, přenos vědomí z těla do počítače... Tad Williams to rozhodně dohromady upekl lépe než pejsek s kočičkou dort.

První díl je z roku 1996 a autor nezachází při popisu HW do příliš odvážných detailů, takže se skoro dá přehlédnout, že hrdinové stále někam něco zapojují, místo toho, aby to normálně spárovali přes modrý zub (takhle by to určitě bylo přeloženo). Už zde ale jsou nějaké bezdrátové možnosti zapojení do sítě (telematický jack s neurokanylou), který je vnímán jako už poněkud luxusnější záležitost ("Bylo neuvěřitelně příjemné napojit se na síť i bez kabelů."). Úvahy o fungování ve VR jsou v podstatě aktuální. I u nás už si může člověk malou výpravu do VR dopřát a zjistit, že vše, co je potřeba k oblbnutí mozku, je zrakový vjem (a grafika ani nemusí být příliš kvalitní). Ve spojení se sluchovým vjemem už je to víc než dost. Tělo bez problémů uvěří, že jede výtahem, člověk automaticky překročí mezeru mezi prkny, apd. Klidně bychom mohli žít v Matrixu a nevědět o tom. Ovšem technologie, které jsou veřejností vnímány jako "relativní novinka" jsou ve skutečnosti docela staré nebo se o jejich budoucím vzniku přinejmenším vedly filosofické debaty už poměrně dávno. Zajímavější tedy je, jaký si autor představuje SW, jaké využití sítě, jaké problémy. Zde jeho vize současnost předbíhá. Ovšem o kolik? Ještě jsou nějaké limity, ještě to není tak blízko a AI (UI) je pořád vcelku nablblé. Přesto je zajímavé se pozastavit nad tím, jak samozřejmě nám zní řada věcí, se kterými autor pracuje a v době napsání knihy to bylo velké sci-fi.