Josef Sudek přehled

25.02.2024

Mistr. Skromný, poctivý, důsledný. Josef Sudek podle mne patří mezi světové fotografy. Fascinující svět jeho Kouzelné zahrádky, v němž ulpívají kapky na větvičkách, v protisvětle se leskne opěradlo bíle natřené železné židle, zamlžená a jen tušená dálka skzre okenní tabulku....skvělé panoramatické fotografie Prahy včetně její periferie nebo série o katedrále sv. Víta, kterou snad takto nikdo nikdy nevyfotil (ani Karel Plicka)...skvělá produktová a reklamní fotografie, od které by se dnes mohl každý učit, jak pracovat se světlem a stínem a propracovaností zdání hmoty a jak zároveň zůstat čistý ve výrazu....portréty...nebo Sudkův ateliér, který ač mohl působit jako doupě bezdomovce, sám majitel jej ve svách fotkách povýšil na umělecké dílo. Prostě Mistr nad mistry.
Knížka je pěkným průřezem Mistrova díla a života, Zdeněk Kirschner se s ním léta znal a i v textu se mu podařilo vystihnout Mistrovu skromnost, zápal a tíhu života - přijít o ruku v 1. světové válce a nevzdat to a pak celý život tahat obrovksý fotoaparát se stativem při focení na velké fotografické desky, to už samo o sobě je fyzický heroický výkon.
Takže kdo ještě Josefa Sudka nezná, nechť se třeba právě touto knihou seznámí. A neplést se Saudkem, prosím! To je jiný vesmír.

11.05.2023

Ve středu 15. září 1976
zemřel
Josef Sudek
a jeho dílo
se tak uzavřelo.

Je to už strašně dávno, co jsem se s dílem toho mistra fotografa seznámil. Když jsem koukal na fotografii zasněženého dřevěného baráčku, ještě jsem netušil, kdo jej vyfotil. Až později jsem zjistil, že to je dílo Josefa Sudka. A světe div se, ta má nejoblíbenější fotografie je i v této knize. Tak že i já jsem vlastně touto biografií ukončil své určité životní putování. Vím, že bych si tuto fotku mohl snadno obstarat díky dnes již všudypřítomnému internetu, ale není nad originální dílo. Fotografii můžete najít pod číslem 5. A dokonce jsem k tomu získal i vysvětlení, že se jedná o mistrův ateliér zvenku z jeho zahrádky. Jinak ke každé fotografii zde najdete malý komentář, plus rok pořízení (pokud je známo) a její rozměry.

Malá ochutnávka:
5 Můj ateliér, kolem 1963
(z cyklu Procházka po mé zahrádce), 24 x 30 cm.
Fotografický ateliér, ve kterém se zhotovovaly snímky vojáků u Újezdských kasáren, získal Sudek v době, kdy zrušené ubikace vojska zaručovaly na dvorku ticho.
Nikdo ti sem nepůjde, řekl Sudkovi jeho předchůdce.
Proto to kupuju, řekl Sudek.
(Mimochodem, je to jediná fotografie v této sbírce na které je sníh. Terva)

V poslední době zjišťuji, jaké kouzlo mají staré poctivé fotografie. Čím starší, tím hezčí. A proto jsem byl rád, že jsem si tuto knihu fotografií pana Sudka pořídil. Tedy, znovu pořídil. Už jsem jí totiž kdysi vlastnil a půjčil. Znáte určitě to staré pořekadlo: co nechceš to půjč. A já to udělal. Samozřejmě, že už se mi kniha nikdy nevrátila. Při posledním stěhování jsem jí hledal a nenašel. Pak mi to došlo. Tak že už se teď opět mohu kochat uměním, které je dnes již díky digitalizaci skoro ztracené. Pan Josef Sudek je pro mne mistrem největším a věřím, že jeho fotografie nikdy nezestárnou.

Citát: Růže měla pro Josefa Sudka mezi květinami jistě mimořádný význam.