Joža Uprka - Evropan slováckého venkova (1861-1940) přehled
Eva Bendová , Helena Musilová Rišlinková , Jaroslav Pelikán , Milan Knížák , Tomáš Vlček , Markéta Theinhardt , Xavier Galmiche , Roman Musil , Petr Šámal
Velká monografie Joži Uprky vznikla za příležitosti stejnojmenné výstavy v Praze, kde se poprvé ve velkém rozsahu prezentovalo Uprkovo dílo. V knize naleznete jak dobové fotografie samotného umělce, jeho rodiny, přátel a významných malířských kolegů, tak převážnou část Uprkových děl. Na knize se podílela celá řada našich významných uměleckých teoretiků a autorit. Krásným způsobem dává kniha nahlédnout do zamilované Uprkovy oblasti a to Moravského Slovácka, které nebylo nikdy tak věrně a s láskou zachycené.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Joža Uprka - Evropan slováckého venkova (1861-1940). Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Joža Uprka - Evropan slováckého venkova (1861-1940) v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 3x |
Autoři knihy
česká, 1976 Helena Musilová Rišlinková
česká, 1974 Jaroslav Pelikán
česká, 1937 Milan Knížák
česká, 1940 Tomáš Vlček
česká, 1941 Markéta Theinhardt
česká, 1954 Xavier Galmiche
francouzská, 1963 Roman Musil
česká Petr Šámal
česká, 1977
Postava moravského malíře Joži Uprky byla výrazná díky slováckému temperamentu, ale hlavně díky jeho rozpoznatelnému a geniálnímu malířskému umění. Označení "Evropan slováckého venkova" si skutečně zasloužil právem, neboť spojuje ve své umělecké řeči všechny dosud využívané trendy malířství počátku 20. století. Monografie, která vyšla díky výstavě v Praze, shrnuje tak všechny poznatky o osobnosti Jožky Uprky, jeho slavných přátelích, korespondenci mezi nimi a zmiňuje také proslulou návštěvu Augusta Rodina na Moravě.
Za lásku ke svému kraji byl Uprka ochotný udělat cokoliv, což se o dnešních jedincích říct skutečně nedá a je to skutečně velká škoda. Nesmíme si plést lásku ke svému kraji s výrazem "nacionalismus". O ten nikdy Uprkovi v životě nešlo. Z pláten čiší radost, láska, pokora, víra a každodenní starosti běžných a skutečných lidí slováckého venkova, kterou naprosto zbožňuji. Identita jednotlivých lidí spočívala na venkově moravského Slovácka vždy v krojích.
Začtěte se do krásného života jednoho obyčejného člověka s neskonalým talentem.