Jsme tady přehled
Jan Balabán
Příběh v deseti povídkách. Jednou z nejvýraznějších literárních událostí posledních let se bezesporu stala povídková kniha Jana Balabána Možná že odcházíme. Byla nominována na Státní cenu, zvítězila v anketě Lidových novin o Knihu roku 2004 a v roce následujícím získala i cenu Magnesia Litera za prózu. Autor se stal od té doby v literatuře pojmem, a tím větší očekávání vzbuzuje jeho nový titul. Balabán se v něm ocitá skutečně na hraně. Podobně jako v předchozí knize nacházíme hrdiny povídek v okamžicích životního zlomu, kdy se hroutí jejich minulé životy: komunistická herečka Alexandra umírající na rakovinu, Ludvík Chmelnický bojující s astmatem, opuštěný Emil ocitající se na pokraji sebevraždy nebo Světlana zlomená rodinnou tragédií. Balabán však jde ještě dál. Jeho hrdinové nejsou svazováni jen sítí deformovaných rodinných vztahů či osobních slabostí a běsů, do jejich životů nepřímo zasahují i traumata velkých dějin. Do těchto osudových dramat jdoucích až na dřeň lidské existence však nečekaně vstupuje cosi zvenčí — zaklepání na dveře, úsměv či pohled na obrázek pověšený v kuchyni — světlo, které mobilizuje vnitřní sílu otočit znova přesýpací hodiny lidského života. Jsme tady. Ono „my“ zde neznamená jen to, že se deset povídek nakonec spojí v celek a osudy jednotlivých postav se protnou, říká také, že spolu s nimi jsme i my součástí jednoho nekončícího příběhu, který přináší také útěchu a naději.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jsme tady. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (16)
Ano,dobrota
a milosrdenství
provázet mě budou
všemi dny mého žití
Žalm 23
Někdy je dobrý si tu bolest prožít znova a pojmenovat a uvědomit si...
Přes všechnu bolest žiju dýcham, jsem tady teď a teď
Je dobrý mít Boha,který Je nadosah...
Život až na dřeň, sedím a koukám...
Knihám těch, co to vzali zkratkou, se obvykle vědomě vyhýbám - bolest z nich často vzlíná přes stránky do rukou a následně se rozlévá čtenářovým řečištěm a čím zdatnější autor byl, tím koncentrovanější bolest a smutek a tíže je. Věděla jsem moc dobře, proč jsem se Balabánovi vyhýbala - protože, ach můj ty světe, jak ten psal.
Nevím, kdy jsem naposledy četla knihu a přistihla se, že ji držím jen jednou rukou, protože druhou si zakrývám pusu, případně mám už už nachystaný prst v rohu další stránky, jen co jsem otočila tu předchozí.
Jeho hrdinové jsou smutní, tak moc smutní a tak moc lidští. Řeší víru a lásku a rodinu a život, řeší pití a přežívání, cesty, závory, zátarasy, hluboké vody, které stahují a vlny, které bičují - ty skutečné i ty, co narážejí do stěn duše a vnitřku hlavy. Jeho slunce spaluje a mráz sžírá.
Ale jsme tady, my jsme ještě pořád tady.
A to je dobře.
A to je dobré.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jsme tady v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 126x |
ve Čtenářské výzvě | 14x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 20x |
v Chystám se číst | 32x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 3x |
Část díla
- Ďáblova mělčina 2010
- Dona nobis pacem 2010
- Mléčná dráha 2010
- Most 2010
- Oblak 2010
Autorovy další knížky
2010 | Zeptej se táty |
2004 | Možná že odcházíme |
1998 | Prázdniny |
2010 | Povídky |
2006 | Jsme tady |
Tak tyto depresivní povídky nebyl můj šálek kávy.
Sice jsem poslouchala audio, ale nijak mě kniha neoslovila.