Juliánek a skřítek přehled

18.07.2021

Moje první "opravdové" knížky (tedy nikoli leporela) maminka číslovala pořadovým číslem, orazila razítkem s mým jménem a zapsala do sešitu, aby se vědělo, které knížky už mám a aby se mi od různých lidí z rodiny stejná knížka nesešla třeba 3x.

Už nevím, která knížka měla pořadové číslo 1, nejspíš nějaká říkadla od Josefa Lady, která byla tak oblíbená, že moje a bratrovo dětství nepřežila. Knížka Juliánek a skřítek měla číslo 2 a číslo 3 patřilo knize O princi s dřevěným mečem od stejných autorů... myslela jsem, že ty knížky už doma dávno nemáme, že jsme je věnovali dětem v okolí. Ale nakonec se ukázalo, že na některé stále ještě sedá prach v bratrově pokoji (= bezúklidová zóna), mezi nimi byly i číslo 2 a 3. Dívali jsme se, které knihy jsou v takovém stavu, že bychom je mohlli darovat do letního útulku pro děti z rodin postižených tornádem tady u nás v obci. Nakonec jsme jich vybrali asi deset, já jsem je oprášila, umyla obálky, zkrátka dala jsem je do pucu. Jen s Juliánkem to neklaplo, nemá lamino obálku a jak ta knížka byla hrozně oblíbená, a tím i poněkud víc ušmudlaná, vrátit jí někdejší lesk se mi nepodařilo. Tady na DK s potěšením zjišťuji, že jsme s bratrem nebyli sami, kdo tu knížku tak miloval mrkněte na sken přední obálky výše :-). Náš exemplář je na tom teda ještě možná o malinko hůř :-).

Juliánek nakonec zůstal doma. Zalistovala jsem a na chvíli se vrátila do dětství. Načež jsem si knížku po mnoha letech přečetla znovu celou. Ani po těch letech pro mě neztratila svůj půvab – naopak. Příběh je celkem prostý, ale fantazie, která dokázala vykouzlit skřítka Naopaka, létající rybu, která se mění v modrou labuť – hraběnku Klementýnu, bílé vrány pečené z mouky z melounových jadýrek a další věci, ta fantazie je nevšední. Moje nejoblíbenější pasáže byly o dětech, které po kvantech jedí melouny a vybírají jadýrka na tu mouku (melouny jsem měla a mám ráda stále, jen už dnes polykám i ta jadýrka :-)) a pak o zázračné hřejivé čepici, kterou Juliánek dostal jako dar od hraběnky Klementýny (asi dva roky zpátky jsem si koupila úžasně hřejivou čepici a celou dobu jsem měla pocit, že už jsem ji někde viděla... tak teď už vím, kde to bylo :-)).

Jestli někdy narazíte na Juliánka a skřítka, neváhejte a půjčte nebo kupte tuhle krásnou knížku svým dětem nebo vnoučatům. Anebo klidně i sami době. Jednak se Vám bude hodit do letošní ČV – je to totiž kniha, kde se vyskytují nadpřirozené postavy. A taky po všech možných špatných a ještě horších zprávách, které se na nás denně sypou z médií, je potřeba vidět i něco pozitivního, přečíst si příběh, který dobře dopadne, i kdyby to měla být pohádka...