Jurij Gagarin: utajená pravda přehled

MOTTO: "Poprvé jsem na vlastní oči viděl, že Země má tvar koule. Obraz obzoru je velmi zvláštní a velmi jasný. Neobyčejně krásný je přechod od světlého povrchu Země k úplně černému nebi, na němž jsou vidět hvězdy. Tento přechod je velice jemný, je to jakýsi úzký pás kolem Zeměkoule. Má světlounce modrou barvu a celý přechod od modré k černé je neobyčejně plynulý a krásný. Těžko to vylíčit slovy. Když jsem se dostával do zemského stínu, byl obzor jiný. Měl jasně oranžový pás, který pak přecházel opět v modrou barvu a znovu v barvu úplně černou."

Hned na začátku čtení mě potěšilo motto. Pamatuju si ta slova z čítanky pro 7. ročník, sestavené Z. Kožmínem a H. Polákovou, kde byla otištěna v trochu jiném znění a měla podobu básně v próze. J. A. Gagarin byl pro naši generaci oblíbeným hrdinou a zakládalo se to hlavně na jeho přirozeném a skromném vystupování (viz např. zde: https://www.youtube.com/watch?v=MzzBr65ZFwM). S chutí jsme se o něm dozvídali něco více a můžu to říci ještě teď po letech i o knize Vladimíra Lišky. Hlavně jsem ráda, že se autor vyhnul pokušení sklouznout k bulvárnímu stylu a že zasadil Gagarinův příběh do širšího kontextu.