K slávě odsouzeni přehled

30.08.2019

Poušť u El Alameinu, Egypt, 1942… Po porážce u lybijského Tobruku z jara 1942 se britské jednotky stahují na území Egypta, poslední bašty bránící severní Afriku před ovládnutí Němci. Součástí britských jednotek je Rota D, tvořená australskými vojáky, o jejichž neuvěřitelné statečnosti vypráví tento skvělý válečný román. Konkrétně pak o přátelích seržantu Docu Homeovi a vojínu Christymu, kteří jsou velitelstvím vyslání do Káhiry, aby zde mezi domnělé německé špiony rozhodili falešné informace o chystané spojenecké ofenzívě… Eric Lambert napsal výtečnou knihu, rozdělenou do tří hlavních pomyslných oddílů, popisující vojenský život během války ze tří různých pohledů. Úvodní část prezentující život mezi jednotlivými vojáky, přátelské i nepřátelské vztahy, je prosycena ironickým chlapským humorem. Prostřední část pak prezentuje egyptskou Káhiru se všemi jejími šrámy a bolístkami – plnou válečných vdov, prostitutek, podvodníčků a německých donašečů - v prostředí barů a špinavých špeluněk. Trošku zde na mne dýchnul duch mé milované filmové Casablancy, ovšem mnohem méně romantičtější a více realisticky temný. No a závěrečná část vypráví o samotné bitvě u El Alameinu z pohledu australské Roty D. Zde se naplno odhaluje realita hrůz války a ironie špatného načasování či odchylky v plánech. Síla vystupující z posledních odstavců poslední kapitoly hovoří za vše. A zároveň je odpovědí na to, proč nejlepší romány z 2.SV byly napsány dávno v minulosti. Psali je totiž muži jako Eric Lambert, kteří to peklo zažili na vlastní kůži. Na bolestné intenzitě a duši těchto románů je to opravdu znát.