Kamarátka přehled
Dominik Pecka
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322903/bmid_kamaratka-uJj-322903.jpg
4
4
4
Autor sa pousiloval sviežou a žartovnou formou podať živý a plastický obraz študentského života v celej jeho mnohotvárnosti...
Romány Literatura česká
Vydáno: 1943 , Ústredie Sdruženia katolíckej mládeže v BratislaveOriginální název:
Kamarádka
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kamarátka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
v 1943 vychádza román Kamarátka poslovenčený Máriou Kolekovou...opäť jeden zo starosvetských románov zo študentkého prostrediia o radostiach a starostiach mladých ľudí, prvých láskach, nevinných zvukoch milostného vábenia, smerujúcich k spoločnej ceste životom...
Literárny "film pre pamätníkov",,...veľmi rada sa norím do minulosti a kochám sa vzťahmi v prvej polovici 20.teho storočia....také, nevinné, až sa to dnes nechce veriť...minimálne v knižkách.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kamarátka v seznamech
| v Přečtených | 3x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
| 1993 |  Z deníku marnosti |
| 1969 | Cesta k pravdě |
| 1996 | Starý profesor vzpomíná |
| 1969 | Člověk a dějiny |
| 1998 | Světlo a život |
Líbí se mi sentence uživatelky haki34 pro tuto knihu - literární film pro pamětníky.
Při čtení jsem si říkal, to je ale pěkná idyla, tak pěkná, že vlastně ani nemůže existovat. Ty mezilidské vztahy zde vylíčené - to je jen iluze a zbožné přání autora. Postupně se mi ale objevovala a stále sílila myšlenka, že to žádná iluze nemusí být - záleží jen na nás, abychom si takovéto vztahy vytvořili a udrželi, a to nejen ve studentském, ale i v dospělém životě.
Knihou nás nenásilně, ale důsledně provází autorův katolicismus, mimo jiné s nápovědou, že české dějiny, např. v pohledu na středověk a husitství, mohou být vnímány jinak, než se to oficiálně prezentuje.
Studentské průpovídky napsané na lavici uvedené v prvé kapitole (jedna z nich je latinsky a s potěšením jsem zjistil, že si ji dokáži přeložit) nemají chybu, cituji dvě:
Zde v této lavici
v zcela dobré kondici
roky dva jsem dřímal,
sem tam něco vnímal,
většinou však klímal,
i když kantor hřímal:
a teď, dík své nátuře,
dotáhl to k matuře.
V této lavici jsem seděla,
na tabuli hloupě hleděla,
někdy také něco věděla,
v úctě Procházková Anděla.