Kantorův notes přehled

26.06.2023

Akademik z VŠE, ekonomický sociolog, vzpomíná v humoristické knížce s nádechem memoárů, jak to chodilo na universitě ve druhé polovině 20. století. Kromě sbírání chmele, značné kontroly rodičů a pedagogů nad studenty a neschopnosti universitánů ve Východním bloku domluvit se nějakým nadnárodním jazykem zůstalo téměř všechno při starém: přijímací zkoušky, státnice, promoce, postgraduál, typologie vyučujících, snad i ty konference a kontroly.

To je jeden z důvodů, proč je knížka stále vtipná, místy dokonce hodně (tímto skládám hold kapitole o promocích). Ač prof. Kohout působil převážně za normalizace, očividně se inspiruje prvorepublikovými knihami Jaroslava Žáka; a mám zato, že jim nedělá ostudu. Psát umí dobře, hlavně pokud jde o výstavbu příběhu kolem pointy. Jeho humor je milý (ovšem naprosto nikoliv korektní), vztah ke studentům humánní až otcovský.
Četla jsem knížku zhruba zároveň s tátou, který si ji přinesl odněkud z nádraží. Pokaždé, když slyšel můj smích, se ptal, u které pasáže jsem, načež potvrzoval, že "ta je dobrá". Takže si dovolím konstatovat i za něj, že se to prof. Kohoutovi celkem povedlo.

23.06.2022

Je to takové milé povídání o zákulisí profesora na vysoké škole. Vtipné, některé věci jsou dnes už jen připomínkou minulosti.
Ale jako oddechovka je to dobré.