Karel II.: Život Karla II., krále anglického přehled

24.08.2023

Tohle za ně byla slabší biografie panovníka. Přitom jde určitě o velmi zajímavou osobnost. Pro mě zde ale bylo mnoho jmen a bitev a málo osobních zajímavostí a pohledů.

11.01.2023

V rodové linii Stuartovců je Karel II. patrně tím nejoblíbenějším, neznámějším a rozhodně nejsvéráznějším panovníkem. A také nejlidštějším, jak říká Hesketh Pearson, který se touto knihou snaží vykreslit Karlův lidský profil. Z mého pohledu se mu to výtečně vydařilo. Ačkoliv autor chvílemi špatně skrývá obdiv, což chápu, protože odolat charismatu Karla II. je nanejvýš náročné. Pearson ve svém chytlavém vyprávění mnohdy využívá ironických šlehů a poznámek, které četbu jednak příjemně koření a především by nepochybně rozesmály samotného Stuarta, panovníka podle vlastních pravidel a krále (podle) intuice. Schválně říkám "vyprávění", protože o vyloženě odbornou knihu se nejedná. Což je trochu škoda pro případnou snahu vyhledat zpětně některé informace a detaily.

Je až s podivem, aspoň se mi zdá, jak často ti, kteří na trůn usednout vůbec neměli či na něj usedli dotlačeni okolnostmi, zanechají tu nejvýznamnější stopu. Zatímco Karel I. při vládnutí ztratil hlavu, jeho syn o ni nepřišel. A nepřišel ani o klid, který byl jeho cílem jak pro sebe, tak pro okolí. Pearson ve své knize na mnoha příkladech, událostech, a citacích korespondence a jiných pramenů dokazuje, že Karel II. nebyl pouhým prostopášníkem, který měl milenek a nemanželských potomků víc než ministrů. Třetí Stuartovec na anglickém trůně byl mistrem diplomacie, který vysával francouzskou pokladnu, aby naplnil tu vlastní bez hnutí prstu; milovníkem žen i života, který si zakládal na upřímnosti, přátelství a toleranci (především náboženské); obnovitelem Londýna drceného morem i požárem; panovníkem, který do zasmušilého ostrova, kde život v anglické části drtili Cromwellovi puritáni a sever skotští presbyteriáni, přinesl sluneční svit a srdečnou uvolněnost. Na 17. století skutečně odvážný kousek. Karel II. v ledasčem předběhl svou dobu, v mnohém příliš, mimo jiné položil základy konstituční monarchie. Protože jestli něco chtěl, tak to byl klid. Pro sebe i ostatní.