Karel IV. - Císař v Evropě (1346-1378) přehled

25.07.2011

Karel IV. Je jistě jedním z našich nejslavnějších panovníků, po kterém zůstalo mnoho významných jak architektonických, tak i literárních památek. V této knize se historik Ferdinand Seibt pokouší čtenáři na čtyřstých stranách, rozdělených do IX. Kapitol, přiblížit osudy této významné osobnosti napříč celým jeho životem.


Autor knihy se však již od jejího začátku nezabývá pouze osobou samotného Karla, ale přibližuje nám dobovou situaci v Evropě i se zdánlivě okrajovými prvky, jako je dobové měření času, či třeba agrární revoluce. Stranou nezůstávají ani morové rány, které zasáhly Evropu, či pogromy při kterých židé neměli lehký život. Hlavní složka prostupující celým dílem je vzhledem k období hned vedle církve, politika jež je zde připodobněná k šachové partii. Nicméně sílu zbraně, jakou politika bezesporu je, využívali ke svým spletitým plánům jak vladaři a šlechta, tak i církev, která se tak snažila tímto prostřednictvím usměrňovat světskou moc.
Po představení dobových souvislostí nám před samotným pohledem na Karlovu osobu (jež se vlastně zpočátku jmenoval Václav a jméno Karel přejal až při biřmování ve Francii) německý historik představuje jeho předky, jejich život a jejich plány. Dozvídáme se o jeho Praotci Jindřichovi VII. Tak i o plánech a taženích jeho otce Jana Lucemburského. Zmíněny jsou pak i tahanice o malého Karla mezi Janem a Karlovou matkou Eliškou přemyslovnou.
Jak je již zmíněno v popředí stojí politika a diplomacie, kterou Karel ovládal mistrovsky. Dokázal si díky ní získat přízeň a naklonit tak ramena vah na svou stranu. V počátcích své vlády se musel sice zadlužit a vydat nemalé náklady na upevnění své moci. Nicméně díky svým promyšleným plánům se mu vše později vracelo zpátky. Karel dokázal díky svým diplomatickým jednáním rozšiřovat území své říše daleko lépe než bojem. Mezi jeho slavné státní dokumenty patří zejména Majestas Karolina a Zlatá bula. Několika bojovým střetům se přesto nevyhnul. Ať už šlo bitvu Kresčaku, kde byl v mládí svědkem smrti svého otce, či později v šarvátkách při jeho tažení Itálií. Karel sám zřejmě začal věřit i v to, že je vyvolený vládce a na jeho straně stojí bůh, v čemž ho utvrzovala i náhlá úmrtí rivalů, kteří mu stáli v cestě k vzestupu.
Kniha nás krom vyprávění o samotném vladaři doprovází častými obrázkovými materiály. Nejčastěji se jedná o sochy zmiňovaných osob, různé typy staveb, státnické listiny, mapy, které nám dávají možnost pohlédnout na dobovou Evropu, či různé doplňkové kresby. Forma, kterou nám jsou informace autorem předávány ,je určena však spíše pro náročnější čtenáře. Bez znalosti různých historických souvislostí může být četba této knihy pro laika obtížná, přesto však v mnoha ohledech stále poučná.
Autor knihy nezabrušuje pouze do politického spektra jak již bylo řečeno, ale samozřejmě nás seznamuje ostatními méně či více důležitými osobami se kterými přišel vladař do styku. Zajímavá je například zmínka o korespondenci se známým literárním umělcem, kterým byl Francesco Petrarca. S ním si hojně po dvanáct let dopisoval a při svém italském tažení se s ním i osobně setkal.
Karel dokázal za svého života rozšířit území říše, povýšit Prahu na jedno z hlavních Evropských center, svojí diplomacií udržet mír a svojí ekonomickou strategií oddálit nezvratnou krizi, která klepala na dveře a po Karlově smrti ji již nedokázal odvrátit ani jeho syn Václav IV.
Kniha zprostředkovává podrobný pohled na Karlovu politiku, jeho diplomacii i na širší okolnosti, které s jeho životem souvisí, stejně tak nám představuje důležité události a osobnosti doby. Pro čtenáře zajímajícího se o středověk, o Historii, české země, nebo přímo o samotnou osobnost Karla IV. bude kniha jistě zajímavým přínosem.