Karlík a továrna na čokoládu přehled

01.03.2025

Neměla jsem ráda už příběhy od pana Čtvrtka a taky Krkonošské pohádky, a to z důvodu, že se mi nelíbilo, že ten, kdo má majetek, má automaticky všechny záporné vlastnosti, je to lump, despota a blbec. Snad to byla (doufám ) od pana Dahla nadsázka, ale jinak tahle knížka byla jak dětské politické školení. Během čtení mi přišlo, že už jsem to někde četla, snad v Alence? Karlík je takový malý Bobeš, jehož chudoba cti netratí. Nechápala jsem proč, když to byli takoví chudáci, si matka Bucketová nenašla nějakou práci, staroši v posteli by to určitě přežili. Ale lepší je asi hladovět a obývat v podstatě slum...
Souhrou šťastných okolností najde Karlík zlatý kupón a s dědečkem Pepou (který nevylezl 20 let z pelechu, ale je schopen běhat po továrně jako čečetka) jde na prohlídku Wonkovy továrny s dalšími 4 dětmi. Tyto děti pochází z lepších poměrů než náš Karlík, takže jsou to záporáci, stejně jako jejich rodiče. Prohlídka se nakonec moc nekoná, hlavně klusají chodbami továrny a zastaví se někde jen proto, aby se zbavili jednoho z dětí (netýká se Karlíka). Nakonec zůstane jen Karlík, jehož hlavní předností asi je ta holá zadel (a to, že nekladl celkem logické dotazy, které pan Wonka odmítal zodpovědět tím, že je odbyl úsečnou poznámkou, nebo předstíráním hluchoty), a proto udělá životní terno...
Nevím, co si z toho odnést. Příběh byl plochý, v továrně, kde se mohl děj aspoň trochu rozběhnout, to bylo nakonec docela fádní. Ani syna to nebavilo.