Káťa a krokodýl přehled

05.11.2023

Kniha Káťa a krokodýl se našim chlapečkům líbila, i když se odehrává v době, kterou pamatuje spíše starší generace čtenářů. Určitě stojí za přečtění a hodnotím jí plným počtem hvězdiček. :-)

23.03.2022

Pokud mě paměť neklame (?!), byl tento rozpustilý příběh malé Káti se zvířátky v pořadí třetí knihou, se kterou jsem se sám úspěšně vypořádal (po Kuřátku v obilí a Honzíkově cestě). Bylo to vydání z roku 1963 (SNDK).
Sám jsem byl v dětství obklopen takřka vším, co mělo čenich, zobák, peří, nebo srst (a tím nemyslím přímo naši rodinu ...), tak jsem její touhu po němé tváři plně chápal. Ale toho krokodýla jsem jí upřímně záviděl.
Potajnu jsem doma přeměřoval naši vanu, zda by se tam takový zubatý kamarád vešel. Ale když jsme se do ní, při pravidelném sobotním koupání, vešli s bráchama všichni tři, tak by se ten krokodýl už nějak vmáčknul.
Příběh by určitě nebyl dokonalý bez ilustrací pana Miloše Nesvadby. Obdivoval jsem jeho kresby, které byly vždy graficky střídmé a přesto živé, neposedné a plné barev a pohybu. Tak nějak jsme ty obrázky v našich dětských knížkách, brali jako samozřejmost, přitom každý z nich byl svébytným dílem v nezaměnitelném a originálním stylu.
Pokud by různí kreslíři měli namalovat např. pytel blech, věřím, že pan Nesvadba by to několika rychlými tahy zvládl tak, že by se případní diváci okamžitě začali ošívat a drbat.
Knize dávám plný počet hvězdiček, protože ... právě proto !