Kautokeino – Krvavý nůž přehled
Lars Pettersson
Mladou stockholmskou právničku Annu kontaktují její příbuzní z nejsevernějších končin Skandinávského poloostrova, aby za nimi přijela do Kautokeina, střediska Sámů (neboli Laponců), a pomohla rodině v nouzi. Annin bratranec byl totiž obviněn ze znásilnění a na ní je, aby ho z potíží dostala. Anna zjišťuje, že zorientovat se v místních poměrech je pro ni téměř nemožné. Příbuzní ani další osoby, s nimiž se setkává, jí to ostatně nijak neusnadňují. Během jejího pátrání navíc dojde k vraždě a ukazuje se, že všechno je ještě mnohem zamotanější... Napínavý příběh se odehrává ve skvěle vylíčené tísnivé atmosféře kraje za polárním kruhem v prostředí tradičních pastevců sobů, v jejichž životech však platí trochu jiná pravidla, než na jaká jsme zvyklí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2015 , GaramondOriginální název:
Kautokeino en blodig kniv, 2012
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kautokeino – Krvavý nůž. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Styl psaní a vypravěčské umění autora je bezpochyby jedinečné! Popisování zimní krajiny, respektive prostředí, ve kterém se příběh odehrává, je natolik detailní, že máte pocit, jako by jste tam byli s ním. Skvěle dokáže vylíčit i mráz a postupný chlad, který v severských zemích panuje.
Hodně autor dbá na detaily. Popisuje dopodrobna, jak hlavní postava tráví den a co se kolem ní děje. Ale i předměty, případně činnosti ostatních.
Velmi se mi líbilo, jak se Anna zapojovala do všech činností a pomáhala jak rodinným příslušníkům, tak ostatním. Ať už to bylo úklidem, nebo maličkostmi.
Příběh nebyl špatný.
Díky této knize jsem se dozvěděl pár zajímavostí o Sámech, za což autorovi děkuji.
Nepotrpím si na detektivky, proto knihu z tohoto hlediska hodnotit nebudu. Nelíbily se mi ani dialogy, popř. autorovy pokusy o humor - to v mých očích celé dílo nějak degradovalo. Upřít se nedá čtivost a spád děje. Co bych ale velmi ocenila, je výborně vylíčena problematika Laponců (dnes už je toto pojmenování sice vnímáno jako hanlivé, ale mně se označení "Sámové" stejně jako "Romové" nelíbí). Autor srozumitelně popsal dnešní situaci v této oblasti - tím, že tam často osobně pobývá, je zasvěcen a dokáže tak psát jak o kladech, tak i o záporech. Zaujala mě kritika vytváření jakéhosi skanzenu či cirkusu pro turisty, kteří tak získávají romantické a zidealizované představy o domorodých obyvatelích projíždějících se v poklidu a bez stresu v krojích na svých sobech. Ale málokdo se doví o opravdu těžkém a vysilujícím každodenním boji o přežití a o zachování obživy, kdy i desetileté děti musejí čas od času převzít zodpovědnost za tisícihlavé stádo osamoceně vysoko v horách, v teplotách hluboko pod nulou. Už z těchto důvodů stojí kniha jistě za přečtení!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kautokeino – Krvavý nůž v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 35x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 13x |
v Chystám se číst | 30x |
v Chci si koupit | 4x |
(SPOILER) Kniha je docela pěkná, autor umí krásně popsat detaily severské přírody i obyčejného sámského života. Měla jsem ale problém s hlavní hrdinkou. Stejně jak píše martina.bella, vůbec mi nepřišla uvěřitelná. Autor chtěl napsat detektivku, ale zapoměl, že hlavní hrdinka není policistka, ale obyčejná právnička. Jinak nechápu, proč by ji police zvala do vyšetřování, se kterým nemá vůbec nic společného.