Když květiny promlouvají přehled
Karel Funk
Zvolnili jsme. Velká část lidstva se nad sebou více zamýšlí. Přišla doba, kdy jsme přístupnější sebereflexi. Tato kniha byla psána ještě před vypuknutím "korona-krize", ale může být inspirací právě pro dnešní dobu. Někdy už to tak bývá, že načasování tvorby bezděčně zapadne do toku života, tak jako načasování orby do toku přírodního roku. Kniha nabízí několik příběhů a meditací nad tím, jak náš život může obohatit styk a komunikace s rostlinami a stromy, hledá cestu, jak navázat na znalosti a odkaz našich zbožných předků a to nejen pokud jde o léčení rostlinami, ale v našem celkovém vztahu k přírodě a druhým lidem. Tato knížka je osobnějším pokračováním úspěšné knihy Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Když květiny promlouvají. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (1)
Knižní novinky (28. týden)
05.07.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Když květiny promlouvají v seznamech
v Přečtených | 2x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
1993 | Mystik a učitel František Drtikol |
1998 | Zdeněk Hajný |
2016 | Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků |
2006 | Světliny 2 |
2002 | Meditace jako píseň duše |
Taková poetická knížečka o rostlinách a všem možném, co autora k tématu napadlo.
"Od stromů lze přijímat nejen jejich sílu, ale lze se v jejich blízkosti i prosycovat jejich mlčenlivým životním zasněním, které může být větší životní posilou a inspirací než chtivé vysávání jejich energie. Při ztišení vedle stromu, zejména staršího, lze vnímat jeho mlčenlivé, ale tím silnější ponoření do vlastního trpělivého bytí, které po desetilení či staletí odolává letním žárům a mrazivým vichřicím, tiše a majestátně, stále stejně, den za dnem, rok za rokem. Kolik opory pro naše osudy lze vnímat z tiché rozmluvy se stromem, který obsahuje koncentrovanou energii svého staticky a stoicky přestálého času. Zdá se též, jako by stromy v odlehlých končinách setrvávaly ve svém zasněném stavu uzavřeněji samy v sobě než stromy v blízkosti lidí, které do sebe dají snáze "nahlednout" ...str. 113