Klapy klap přehled
Honza Čáp
Unavený škrtič, prolhaní kolotočáři a estébák v ředitelně. Klukovské příběhy z českého normalizačního sídliště střídají prázdninové motýlí pastvy u dědečka, který nemluví pokaždé pravdu: o indiánech ani o Rusech. Ale jak to mohl Klapy klap tehdy vědět? Vzpomínkový román o 23 obrazech a dvou tuctech barevných ilustrací Dominika Drábka provází čtenáře nejistotou dospívání, při kterém se ve zdánlivě šedivé zóně hrdina jen těsně vyhne disidentům, sovětské raketě a prvnímu sexu. A než se občansky zorientuje, odvedou ho k chemickému vojsku, kde jsou zakázané i kazetové magnetofony: „Hranice mezi dobrem a zlem vede každým lidským srdcem, jak si za svým ostnatým drátem všimnul už Alexandr Solženicyn. Ani u nás ovšem nekličkuje mezi fankluby a nerozlišuje mezi výložkami nebo politickými stranami. Dobro a zlo prostě nemají trvalou adresu,“ zaznamenává si Klapy klap do deníku retronauta. Když už si po čtyřítce myslel, že včerejšek je to jediné, co mu zítra zbude, dostal ještě jednu šanci.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Klapy klap. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)


Skvěle napsané vzpomínky a neméně výborné ilustrace. Je to hezky. a poctivě udělaná kniha. Lehce nostalgická, vtipná, dojemná.


Krátké povídky retronauta. Musím říct, že po dlouhé době texty, které reflektují dobu normalizace s nostalgií skončeného dětství, ale zároveň i s reálným zpětným pohledem a (sebe)relfexí. Stejně tak i pozdější léta. Moc se mi líbil ten sladkobolný tón vyprávění. Určitě je to jedna z knížek, kterou časem "podstrčím" svému synovi ke čtení. A ilustrace jsou velký bonus navíc.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Klapy klap v seznamech
v Přečtených | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 1x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 2x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Pro Příbramáky narozené v 60. - 70. létech minulého století téměř povinná četba. Ovšem s tím rozdílem, že se u ní budete výborně bavit. Věřím, že osloví i nepatrioty, ten socialismus za našeho mládí byl všude stejný. Nevím, jestli by to oslovilo mladší generaci, možná kdyby to bylo natočeno jako povídkový film. Ubírám jednu hvězdu za pro mě místy nadmíru kudrlinkatého vyjadřování, které někdy působilo křečovitě, i když mělo asi dodat vtip a dokázat, jak autor bravurně zvládá češtinu (že zvládá angličtinu, to jsme se dočetli také). Celkově se mi knížka líbila, zasmála jsem se, ale vlastně musím přiznat, že to ve mně vyvolalo i hodně sentimentality a smutku, protože opravdu všechno uhání zrychleným tempem a těm, kteří se "opožďují" splývají vzpomínky s realitou možná víc, než je zdrávo. Ještě chci pochválit prolínaní hudebních textů, "Sodomas" na konci mě fakt pobavil.