Klub sebevrahů (9 povídek) přehled

12.10.2022

Jako dobrodružné, tajemné a romantické by se daly označit všechny krátké prózy z této Stevensonovy sbírky. V čele samozřejmě stojí titulní triptych o fantastických a šlechetných činech prince Florizela z Bohemie s názvem Klub sebevrahů. Na paty mu dýchá makabrózní a veleslavná novela Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda, která podle mého určitě patří do zlaté síně slávy světového literárního dědictví. Zbylé kusy už nejsou tak výrazné a zapamatováníhodné jako výše zmíněné počiny, přesto jsou i po té spoustě let, která uplynula od jejich prvního uveřejnění, stále čtivé a přitažlivé. Svár svědomí a viny (Markheim, Kumpáni, Pavilón na písčinách), otázka mravního přikázání „nepokradeš“ (Franchardský poklad) či jihomořské ztrestání podvodných obchodních praktik (Falesánské pobřeží) dokáží přitáhnout čtenáře jak vlastním příběhem, tak svým stylistickým zpracováním. V tomto ohledu si úctu jistě zaslouží i překladatelé - Jarmila Fastrová, Břetislav Hodek a Jaroslav Hornát, kteří každému kusu vtiskli pel jedinečnosti. Klub sebevrahů je výběr, k němuž se člověk může donekonečna vracet a stále objevovat něco nového.

15.09.2022

Co se autorovi rozhodně musí nechat je schopnost tak krásně a uvěřitelně popisovat okolní, kde se děj jednotlivých povídek odehrává. Podíváte se s ním do temné viktoriánské Anglie, do jižní Francie, na skotské pobřeží či do tropického Tichomoří a jen na základě jeho popisu si budete připadat, jako byste tam sami byli.
Co se týče jednotlivých povídek, některé mě zaujaly více (Pavilon na písčinách, Podivuhodný případ dr. Jekylla a pana Hyda, Falesánské pobřeží) jiné již tolik ne. Všimla jsem si, že autor často velmi natahuje začátek povídek, kde popisuje různé skutečnosti, u kterých si řeknete, že mohou později v příběhu hrát stěžejní, nebo alespoň nějakou roli, avšak nakonec tomu tak není a povídka skončí tak náhle, až to může působit lehce odfláknutě.