Kniha lesů, vod a strání přehled
Stanislav Kostka Neumann
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389040/mid_kniha-lesu-vod-a-strani-2Ji-389040.jpg
3
218
218
Kniha, která vznikla v moravských lesích u Řečkovic a Bílovic, obráží Neumannův poměr k přírodě a jeho představu dokonale rozvinutého člověka. Je básnickou oslavou přírody ve všech jejích ročních proměnách, zpěvem o životě, radosti a kráse, holdem živelnému smyslovému okouzlení, v němž se milenecká láska pojí s rozkoší z prostého bytí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kniha lesů, vod a strání. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (43)
Přírodní lyrika s mnoha milostnými prvky. Nejvíce mě na tomto díle zaujala forma - verše jsou krásné, čisté, jazyk krásně plyne, je zde množstí formou skvělých sonetů. Tematicky mi přišlo, že se obsah vyčerpal někde za polovinou - básně se pak staly poměrně statickými a jen málo přinášely do sbírky něco nového. Moc se mi ale umělecky líbily experimenty s přebásněním modliteb, líbilo se mi neotřelé propojení milostných obrazů s přírodou a neskutečně jsem si užila jazykovou formu.
Nejsem přímo zastánce české poezie. Neumann píše krásně, v básních vidím hloubku, ale nic mi nedaly.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kniha lesů, vod a strání v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 345x |
| ve Čtenářské výzvě | 99x |
| v Doporučených | 7x |
| v Knihotéce | 202x |
| v Chystám se číst | 50x |
| v Chci si koupit | 5x |
| v dalších seznamech | 5x |
Autorovy další knížky
| 1950 |  Kniha lesů, vod a strání |
| 1990 |  Proč nejsem komunistou |
| 2000 | Dějiny ženy |
| 1897 | Satanova sláva mezi námi |
| 1954 | Domove líbezný |
Pěkna netypicka lyricka přírodní poezie od anarchistickeho burice
S K neumana. Hodně podobnou poezi píše o pár let později betnicka legenda Gary Snyder
Rad se ke knížce rád vrátim
Proste sloky
Miluji hvězdná nebesa
pro jejich hloubku a krásu
pro jejich modrou zahadu
písničku trpitiveho jasu
Napohled úsměv, ticho, smír,
ve skutečnosti strz svetu
nejhezčí nejpodivnější
bez bohu a jejich trestu.
Stanul sem v noci ledové
uprostřed nezmirnych sněhu
velebnost hmoty chápal jsem
v srdci pocítil nehu
Nevíme kam a nevíme proc
záhady všude je tolik
nebesa hvězdná podivná jsou,
podivný květnaty dolik,
tak jako každý života dej
černých těch boru tam zrání
i to, že drepic z kavararen, ja
šťasten jsem na snezne pláni.