Kolibrík přehled

18.01.2025

Kolibřík se mi doma pěkně uležel, neboť se ke mně dostávaly spíše negativní komentáře. Když jsem si konečně řekla, že to zkusím, byla jsem příjemně překvapená, jak mě kniha strhla. Nadšeně jsem se začetla. Autor je skvělý vypravěč, ale musím se pochvalně zmínit o překladu Alice Flemrové, který je nesmírně zdařilý. Hrdiny románu provází mnoho vzájemného neporozumění, křivd a ublížení. Marco, hlavní postava, je vlastně šťastný člověk, protože se se všemi nástrahami osudu dokáže svým osobitým způsobem poprat. Řekli bychom, že je to na jednoho příliš mnoho naloženého utrpení. Román nás zasáhne hloubkou milostných citů a linie lásky je vskutku poetická. Nejen ta, i samotná přezdívka "kolibřík" je ověnčena poetikou aztéckých mýtů. Zároveň je neustále přítomná smrt, o které od začátku víme a postupně se odkrývají její oběti. Přestože je smrt velmi traumatická a dokáže postavy zásadně rozkmotřit, je v románu hodně naděje na nový lepší život. Až mě trochu mrzelo, když se závěr ukázal až příliš explicitní, plný utopistických detailů o novém člověku zacházejících do blízké budoucnosti i o neblahém blahém konci Marka. Tyto informace poněkud překryly filozofický tón románu, který se kromě posledních cca. 30 stran neustále ozýval, probouzel fantazii a vůbec přemýšlení o lidské existenci a mezilidských vztazích. Zbývá snad úvaha, zda se Marco nakonec nepřevtělí jako bojovník s tvrdým životem do kolibříka. Zaujalo mě, že autor na konci knihy zmiňuje inspirační zdroje. Veronesi čerpá i z autobiografických zdrojů, např. co se týče osudu rodičů. I když je román o těžkých smutných tématech, podává je s určitou lehkostí, často ironií až komikou např. úvodní scéna. Velmi mě pobavil vztah hlavního protagonisty k psychoanalýze. Je pozoruhodné, že psychoanalytik je nakonec osobou, skoro jako deux ex machina, která pomůže vyřešit nelehkou situaci a vykoná skutečně velkou službu, ač Marco tyto služby celý život odsuzoval a z žen, které ho obklopovaly, na hony vycítil reakci podstrčenou psychoanalytikem. Autor nám příběh předkládá útržkovitě jako mozaiku rozličných slohových útvarů. Dojde i na seznamy, vzkazy či smsky. Román je dynamický, což způsobuje i proměna pohybu a usilovného chvění na místě, které je tak náročné a vlastní právě "kolibříkovi". Práce s kontrasty je velmi důmyslná a často překvapivá, racionalismus podléhá božímu řízením světa. Román Kolibřík nezhltnete za odpoledne, dlouho však ve vás bude rezonovat.

15.09.2024

Opět se mi to podařilo. V italském knihkupectví jsem namátkou sáhla do regálu a bez předchozí znalosti, jen na základě obálky a krátké anotace jsem si koupila - poklad. Kolibřík je jedna z knih, kterou jsem - přestože to není rozhodně lehké čtení - přečetla jedním dechem. A to ještě místy zatajeným. Je to vlastně jeden obyčejný příběh obyčejného života..ale Sandro Veronesi z něj dokázal udělat příběh více než neobyčejný. A jak to tak u mě bývá, už na mě čeká další autorovo dílo.